Recepce myšlení Mao Zedonga v současné oficiální čínské ideologii

Abstract

This bachelor's thesis examines the evolving reception of Mao Zedong Thought in the official ideology of the Communist Party of China (CPC) from Mao's death in 1976 to the present day. The aim of the thesis is to analyze how Mao's ideological legacy has been reinterpreted in response to changing political contexts and the strategic needs of the Party leadership, with a particular focus on the period of Deng Xiaoping's rise and Xi Jinping era. The analysis draws on key primary sources, including the 1981 Party Resolution, the Communiqué on the Current State of the Ideological Sphere (commonly referred to as Document No. 9), and Xi Jinping's public speeches from 2013 and 2023; and the Historical Resolution from 2021. The findings demonstrate that Mao Zedong Thought functions as a flexible ideological tool, subject to selective reinterpretation according to the needs of the regime. While Deng Xiaoping utilized Mao's legacy to legitimize economic reforms and distance the Party from the excesses of the Cultural Revolution, Xi Jinping repositions Mao Zedong as a normative ideological foundation for his centralized governance model. Key principles such as "seeking truth from facts," the "mass line," and "self-reliance" remain central but are redefined in both meaning and application. The aim of this...

Práce se zabývá vývojem recepce myšlení Mao Zedonga v oficiální ideologii Komunistické strany Číny od Maovy smrti v roce 1976 až po současnost. Cílem práce je analyzovat, jak se Mao Zedongovo myšlení proměňovalo v závislosti na politickém kontextu a ideologických prioritách vedení strany, přičemž důraz je kladen především na období nástupu vlády Deng Xiaopinga a Xi Jinpinga. Práce vychází z analýzy klíčových dokumentů, jako je Rezoluce z roku 1981, Oběžník o současném stavu ideologie (tzv. Dokument č. 9), veřejných projevů Xi Jinpinga v letech 2013 a 2023; a historické rezoluce z roku 2021. Výsledky ukazují, že Mao Zedongovo myšlení slouží jako flexibilní ideologický nástroj, který je reinterpretován podle aktuálních potřeb režimu. Zatímco v éře Denga bylo jeho myšlení využito k legitimizaci reforem a distancování se od chyb Kulturní revoluce, Xi Jinping jej přetváří v normativní rámec současného autoritářského řízení. Analýza zároveň ukazuje, že některé klíčové principy - jako hledání pravdy z faktů, linie mas a nezávislost - zůstávají přítomné, ale mění se jejich význam i způsob uplatnění. Práce se snaží přispět k pochopení dynamiky čínské ideologické kontinuity a ukazuje, jak je historické dědictví Mao Zedonga nadále aktivně využíváno k posílení legitimity a kontroly. V závěru je diskutován...