Efektivita českého předsednictví v Radě EU v roce 2022: Analýza v Radě pro zahraniční věci

Abstract

Although some powers of the rotating presidency of the Council of the European Union have weakened with institutional changes as a result of the Lisbon Treaty, the mandate still represents an important opportunity to influence the European Union's agenda for a member state and show political leadership. The Czech Republic held the presidency of the Council in the second half of 2022, when the European Union faced the challenges of Russian war in Ukraine, energy crisis and other immediate foreign policy challenges. The aim of this thesis is to evaluate the effectiveness of 2022 Czech Presidency in driving the agenda within the Foreign Affairs Council and examine what factors affected its performance. To achieve this objective, a qualitative content analysis of relevant outputs and documents produced during the Czech Presidency (e.g., Council conclusions and press releases) was used in combination with the analytical framework of contingency theory. The analysis showed that the Czech Republic chose the presidency roles flexibly according to the needs of the situation and that these roles were shaped both by external circumstances (e.g., urgency and sensitivity of the issues) and internal conditions (e.g., readiness and unity of the government). Thanks to its ability to match the demand for roles with...

Ačkoli některé pravomoci rotujícího předsednictví Rady EU byly oslabeny institucionálními změnami vycházející z Lisabonské smlouvy, tento mandát stále představuje významnou příležitost pro členský stát, jak ovlivnit agendu EU a projevit politické vůdčí schopnosti. Česká republika zastávala předsednictví Rady EU ve druhé polovině roku 2022, kdy Evropská unie čelila ruské válce na Ukrajině, energetické krizi a dalším urgentním výzvám v oblasti zahraniční politiky. Diplomová práce hodnotí efektivitu českého předsednictví 2022 při zvládání agendy Rady pro zahraniční věci a zkoumá, jaké faktory ovlivnily jeho výkon. K dosažení tohoto cíle byla využita kvalitativní obsahová analýza relevantních výstupů a dokumentů vzniklých během českého předsednictví (např. závěry Rady a tiskové zprávy) v kombinaci s analytickým rámcem kontingenční teorie. Analýza prokázala, že Česká republika volila předsednické role pružně podle potřeb situace a tyto role byly formovány jak vnějšími okolnostmi (např. naléhavostí a citlivostí témat), tak i vnitřními podmínkami (např. připraveností a jednotou vlády). Díky schopnosti sladit poptávku po rolích s vlastní nabídkou bylo české předsednictví vyhodnoceno jako vysoce efektivní.