Propaganda v reportážích Ryszarda Kapušcińského z Afriky 60.let: diskurzivní analýza

Abstract

This paper examines if reportages written by Ryszard Kapuściński in the sixties could have served the communist regime for propaganda purposes. The author analyzes two books of reportages: Czarne gwiazdy (in Polish, 1963) and Gdyby cała Afryka (in Polish, 1969). Using discursive analysis, a more specifically discursive historical approach applied by Ruth Wodak, the author shows how the publications co-established a narrative related to the decolonisation of Africa that was compatible with the policy of the Polish communist party. The theoretical part of this paper provides a background for understanding the circumstances under which journalists worked in socialist Poland. This paper describes some crucial historical events important for its context. It introduces the reality of Polish media between 1944 and 1970, a timely conditioned understanding of the reportage genre and a change of the topics which reportages covered. The theoretical part also presents an evolution in the perception of colonisation and decolonisation applied by the Soviet Union and the Eastern block. The same subject author subsequently refers directly to socialist Poland. Afterwards, she addresses the career of Ryszard Kapuściński as a journalist and the position in media he worked for by the end of the sixties. In the...

Tato práce zkoumá, zda reportáže, které v 60. letech napsal Ryszard Kapuściński, mohly sloužit komunistickému režimu k účelům propagandy. Autorka analyzuje reportážní knihy Czarne gwiazdy (polsky 1963) a Gdyby cała Afryka (polsky1969). Skrze diskurzivní analýzu, konkrétně diskurzivně-historický přístup Ruth Wodakové, poukazuje na to, jak se díla podílela na utváření narativu o dekolonizaci Afriky, který byl v souladu s politikou polské komunistické strany. Základ k pochopení reality, v níž působili novináři v socialistickém Polsku, přináší teoretická část práce. Zabývá se pro ni podstatnými historickými událostmi, přibližuje polské mediální prostředí mezi lety 1944-1970, dobové pojetí reportáže, proměnám pokrývaných témat. Pojednává také o vývoji vztahu Sovětského svazu a východního bloku ke kolonialismu a dekolonizaci. Následně toto téma vztahuje přímo na socialistické Polsko. Poté se věnuje části novinářské kariéry Ryszarda Kapuścińského a také postavení médií, v nichž do konce 60. let působil. V praktické části zkoumá autorka pomocí diskurzivní analýzy, jaké nominační a predikční strategie vztahující se k osobám, procesům a událostem reprezentujícím kapitalismus, kolonialismus, neokolonialismus a imperialismus Kapuściński v knihách využívá. Poslední část skrze koncept takzvaných topoi a falacií...