Godless Literature - the British Modernist Novel between Agnosticism and Atheism

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá vztahem modernistické literatury k náboženství a spiritualitě, který je v literární vědě často vnímán skrze protiklad teismu a ateismu. Na příkladu tvorby D. H. Lawrence a Virginie Woolfové ukazuje, že tato dichotomie není vždy dostačující, a upozorňuje na význam agnosticismu jako samostatné duchovní a náboženské pozice, která představuje alternativu. První kapitola se zaměřuje na vztah modernity a náboženství v britském kontextu, přičemž sleduje roli katolicismu a protestantismu a způsob, jakým byly vnímány a jak utvářely debaty o sekularizaci. V návaznosti na koncept postsekularity pak práce zpochybňuje představu, že náboženství lze z literatury i společnosti zcela odstranit a že se tomu tak stalo právě v období modernistické literatury. První kapitola se kriticky věnuje také zjednodušenému pojetí nevíry jako jakékoliv odchylky od absolutní víry a poukazuje na případy, kdy agnosticismus vystihuje náboženskou nejistotu přesněji než ateismus. Druhá kapitola se zabývá modernistickým románem jako prostorem pro duchovní hledání a ukazuje, jak Lawrence a Woolfová pracují s absencí tradičních náboženských struktur. Nejprve shrnuje jejich duchovní zázemí a následně se věnuje analýze čtyř vybraných románů: The Rainbow (1915), Women in Love (1920), To the Lighthouse (1927) a...

This diploma thesis examines a dominant narrative in the literary analysis of modernist authors, which relies on a binary understanding of religiosity and spirituality: theism and atheism. Focusing on two prominent modernist authors from different backgrounds, D. H. Lawrence and Virginia Woolf, the thesis moves beyond the opposition of belief and unbelief, arguing for the recognition of agnosticism as a significant category of religious/spiritual attitudes. The first chapter explores the historical perception of religion (Catholicism and Protestantism in Britain) and modernity as inherently antagonistic. This approach is then connected to the contemporary narrative of a secular past and contrasted with the notion of post-secularity, which challenges strictly secular readings of modernist texts and the idea that religion can be fully separated from society. The chapter further critiques the prevailing simplification of unbelief, which often labels texts without explicit religious affiliation as atheistic. In response, the thesis examines agnosticism in greater depth, proposing a more nuanced understanding that sheds light on the complex relationship with religion found in both modernist literature and contemporary society. The second chapter reconsiders the modernist novel as a space for spiritual...