Vliv frekvence používání TikToku na schopnost teenagerů rozeznávat dezinformace

Abstract

Bakalářská práce se zaměřuje na vztah mezi frekvencí používání sociální sítě TikTok a schopností teenagerů rozpoznávat dezinformace. Vychází z předpokladu, že čím více času dospívající na TikToku tráví, tím více jsou vystaveni algoritmicky personalizovanému obsahu, který může vést k oslabení schopnosti kriticky vyhodnocovat informace. Práce se opírá o teoretická východiska z oblasti mediální gramotnosti, psychologie adolescence a digitálního prostředí, včetně konceptů jako echo chambers nebo vliv algoritmů na informační chování. Empirická část je založena na kvantitativním výzkumu provedeném prostřednictvím online dotazníkového šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda existuje souvislost mezi intenzitou používání TikToku a schopností teenagerů rozeznat nepravdivé či manipulativní informace. Výsledky naznačují, že zvýšená míra interakce s platformou může být spojena se sníženou ochotou ověřovat obsah a s vyšší důvěrou vůči informacím, které jsou prezentovány v atraktivní formě. Práce tak přináší pohled na to, jak digitální prostředí TikToku formuje informační návyky mladé generace a může ovlivňovat jejich schopnost orientovat se v mediální realitě.

This bachelor's thesis focuses on the relationship between the frequency of TikTok usage and teenagers' ability to recognize disinformation. It is based on the assumption that the more time adolescents spend on TikTok, the more they are exposed to algorithmically personalized content, which may weaken their capacity for critical information evaluation. The theoretical part draws on key concepts from media literacy, adolescent psychology, and the digital environment, including echo chambers and the impact of algorithms on informational behavior. The empirical section is based on quantitative research conducted via an online questionnaire survey, aiming to determine whether there is a correlation between TikTok usage intensity and the ability of teenagers to identify false or manipulative content. The findings suggest that increased engagement with the platform may be associated with a lower tendency to verify information and a higher level of trust in content presented in an attractive format. The thesis thus offers insight into how TikTok's digital environment shapes the information habits of the younger generation and influences their ability to navigate media reality.