Is the Italian approach to corporate governance in cooperative banks a viable blueprint for countries with less developed cooperative credit markets to follow?

Abstract

Tato diplomová práce porovnává zejména právní úpravu korporátní správy, která se uplatňuje v italských družstevních bankách (tj. BCC a družstevní banky Popolari), a hodnotí její dopad na stabilitu a výkonnost těchto družstevních bank v období od 2017 do 2022. Výsledky provedených analýz naznačují, že BCC, které de facto splňují základní charakteristiky družstevních bank, mají tendenci být stabilnější než družstevní banky Popolari. Navzdory skutečnosti, že příslušná regulace neumožňuje členům BCC realizovat ziskový motiv, se BCC také zdají být ziskovější. Kromě analýzy italských družstevních bank tato diplomová práce srovnává také regulaci korporátní správy italských družstevních bank s regulací družstevních záložen v České republice, kde je družstevnictví v úpadku. V diplomové práci se v této souvislosti poukazuje na to, že příslušná regulace korporátní správy českých družstevních záložen se výrazně odchyluje od základních pravidel charakteristických pro fungování družstevních finančních institucí. V tomto ohledu je proto argumentováno, že by v daném případě bylo lepší, kdyby se české družstevní záložny přeměnily na jiné finanční instituce.

This thesis compares the corporate governance regulation applicable to Italian cooperative banks (i.e., Banca di Credito Cooperativo ('BCCs') and Banca Popolare ('Popolari Bank')) and evaluates its impact on the stability and performance of these cooperative banks during the period from 2017 to 2022. The findings indicate that BCCs, which practically maintain the essential characteristics of the mutual model of cooperative banks, tend to be more stable than Popolari Banks. Despite the fact that the respective regulation does not allow the members of BCCs to pursue a profit motive, BCCs also seem to be more profitable. In addition to the analysis of the Italian cooperative banks, this thesis presents a comparison of the corporate governance regulation of the Italian cooperative banks with that of the cooperative banks in the Czech Republic (i.e., Credit unions), where the cooperative banking sector has failed. It is shown that the regulation of Credit unions deviates significantly from the essential characteristics of the mutual model usually present in cooperative banks and that it would be better if Credit unions transformed themselves into other financial institutions.