Harm reduction programy působící v prostředí nočního života a zábavy v ČR

Abstract

Východiska: Tato bakalářská práce se zabývá přehledem harm reduction programů působících v prostředí nočního života a zábavy v České republice. Harm reduction přístup má za cíl snížit či minimalizovat negativní důsledky užívání drog, ať už nelegálních, tak legálních. Pro harm reduction programy působící v prostředí nočního života a zábavy neexistují standardy, a proto se nejedná o moc rozšířenou službu, která tak může působit pouze pod záštitou terénních programů. Cíl práce: Cílem této práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit prevalenci rizikového chování ve vztahu k užívání návykových látek mezi účastníky hudebních akcí, jejich zkušenosti se službami poskytovanými harm reduction programy, potřeby, případná očekávání a jejich hodnocení. Metody: Výzkum vycházel z kvantitativního dotazníkového šetření mezi účastníky hudebních akcí, kteří rekreačně užívají návykové látky. Výběr respondentů probíhal metodou samovýběru, formou publikovaného online dotazníku. Výzkumný soubor tvořilo 464 osob ve věku od 15 let, kteří se za posledních 12 měsíců zúčastnili hudební akce. Data byla sbírána pomocí strukturovaného online dotazníku, obsahujícího uzavřené i otevřené otázky, zaměřené na prevalenci rizikového chování účastníků, jejich povědomí o harm reduction službách, míry jejich využití a spokojenosti s...

Background: This bachelor thesis deals with an overview of harm-reduction programs operating in the nightlife and entertainment sector in the Czech Republic. Harm-reduction programs aim to reduce or minimize the negative consequences of drug use, both legal and illegal. There are no standards for harm reduction programmes operating in nightlife and entertainment settings, and therefore it is not a widespread service and can only operate with the auspices of outreach programmes. Aims: The aim of this thesis is to use a questionnaire survey to determine the prevalence of risky behaviour in relation to substance use among attendees of music events, their experience with services provided by harm reduction programmes, possible expectations, and their evaluation. Methods: The research was based on a quantitative questionnaire survey conducted among attendees of music events who use psychoactive substances recreationally. Respondents were selected using a self-selection method through an online questionnaire. The research sample consisted of 464 individuals aged 15 and older who had attended at least one music event in the past 12 months. Data was collected via online questionnaire, which included both closed and open-ended questions focused on the prevalence of risky behaviours, awareness of harm...