Vulgární doba i zlatý věk: Česko 90. let ve vzpomínkách západních expatriantů z oblasti vzdělávání

Abstract

This dissertation examines the 1990s from the perspective of Western expatriates who settled in the Czech Republic following the fall of the Iron Curtain. It explores their expectations before their arrival, their confrontation with the realities of post-communist society and their perceptions of the political, economic, and cultural changes that accompanied the country's transition to a liberal democracy and market economy. The research is based primarily on oral history interviews with expatriates from Western countries who worked in the education sector, supplemented by an analysis of expatriate newspapers and memoirs. Employing a phenomenological approach, the study seeks to understand the narrators' individual experiences within the broader context of complex historical and social events and processes. The findings reveal that, due to the Cold War-era information gap between East and West, Western expatriates arrived in the Czech Republic with highly limited and often distorted perceptions of the post-communist world. This resulted in an initial culture shock, even in basic aspects of daily life. However, their Western origins afforded them significant cultural capital, which provided notable advantages-not only over other foreign nationals but, in some respects, over the Czech majority...

Tato disertační práce se věnuje 90. letům minulého století z pohledu západních expatriantů, kteří se po pádu tzv. železné opony usídlili v České republice. Zaměřuje se na jejich očekávání před příjezdem, konfrontaci s realitou postkomunistické společnosti a na jejich vnímání politických, ekonomickych a kulturnich změn, které přinesla tzv. transformace, tedy proměna země v liberální demokracii s tržním hospodářstvím. Primárním pramenným materiálem jsou orálně-historické rozhovory s expatrianty ze zemí tzv. Západu působícími ve vzdělávacím sektoru, doplněné o analýzu dobového expatriantského tisku a memoárů. Výzkum využívá fenomenologický přístup, který umožňuje pochopit individuální prožitky narátorů v kontextu komplexních historických a společenských událostí a procesů. Výsledky ukazují, že kvůli informační propasti mezi Západem a Východem v průběhu studené války přijížděli západní cizinci do Česka s velmi omezenými a zkreslenými představami o postkomunistické realitě. To vedlo k počátečnímu kulturnímu šoku, který se projevoval i ve zcela základních životních situacích. Díky svému kulturnímu kapitálu (který pramenil z jejich západního původu) však expatrianti požívali i mnoha výhod, a to nejen ve srovnání s ostatními cizinci, ale i s většinovou českou společností. Přestože narátoři v rozhovorech...