Paupertate styloque connecti. Formální diskursivní modus, literární pole a textové utváření humanistické učenecké komunity v českých zemích.

Abstract

Basing on theoretical frameworks as symbolical sociology (concept of literary fields), speech representations and theories of performativity, the Ph.D. thesis focuses on the construction and representation of humanist communities of scholars in the Czech Lands during the 16th and 17th centuries. The author attempts to respond to the following questions. What are the peculiarities of the humanistic Latin mode of writing in this period in the Czech Lands? How did communication between scholars take place within the framework of the formalised discursive mode - so-called 'writing in excerpts'? Is it possible on the basis of the surviving source materials to distinguish several humanist literary fields in Bohemia? How did they function and what made them distinct? How were patronage relationships modelled and performed in humanist literary fields, heteronymous in their very principle? How in the process of humanist Latin communication was the scholarly community performed and how did individual scholars fashion themselves? These problems are thematised since 1550s as the first humanist long-term intellectual networks formed in the Czech Lands; the main attention is paid to the literary field of the Prague university, but also the literary production in literary circles in towns controlled by the university...

Disertace vychází z konceptů symbolické sociologie (koncept literárního pole), řečových reprezentací a performativity a aplikuje je na výzkum humanistických učeneckých komunit v českých zemích v letech 1550-1650. Zodpovídá na následující badatelské otázky: Jak v rámci formalizovaného diskursivního modu charakteristického pro latinské humanistické básnictví probíhala komunikace? Jak fungovala jednotlivá humanistická literární pole? Jak se v heteronomním poli modelovaly vztahy k mecenátu? Jak se textově utvářela učenecká komunita a sebeprezentovali jednotliví učenci? Tyto problémy autorka sleduje od období po roce 1550, kdy se v českých zemích zformovaly první pravidelné humanistické komunikační struktury; hlavní pozornost se soustředí na intelektuální provoz spojený s pražskou univerzitou a přidruženými městskými okruhy a následně na mimouniverzitní učenecké skupiny a rozpad univerzitního literárního pole okolo poloviny 17. století. V závěrečné části práce autorka analyzuje, jak byly v humanistických textech "obsazovány" různé typy subjektových pozic a jak byl v souvislosti s učeneckými reprezentacemi a autorstvím performován gender a tělo.