Lidé od přehrady. Nucené vysídlení obyvatel Zahrádky u Ledče nad Sázavou.

Abstract

The objective of this dissertation is to contribute to the understanding of development-induced displacement and resettlement (DIDR), focusing on the case of the village Zahrádka u Ledče nad Sázavou, which ceased to exist due to the construction of the Želivka water reservoir, completed in the 1970s. The research primarily draws on oral history interviews with former residents and the analysis of relevant written sources. This study examines not only the process of displacement - from the initial rumours surrounding the project - but also its short and long-term impacts on the displaced population. By centering on the perspectives of those affected, as reflected in their memories, perceptions, and emotions, the thesis explores how the residents navigated the displacement, coped with the loss of their homes, and adapted (or failed to adapt) to their new environments. Particular attention is given to the enduring emotional bonds to the lost village, with the study also offering insights into the current state of the Zahrádka community. Key words involuntary/forced displacement, development-induced displacement and resettlement, oral history, Zahrádka u Ledče nad Sázavou, Želivka Water Reservoir

Cílem předkládané dizertační práce je rozšířit poznání o fenoménu nuceného vysídlení z důvodu realizace rozvojového projektu. Zaměřuje se na proces likvidace obce Zahrádka u Ledče nad Sázavou a pochopení zkušenosti obyvatel této obce s nuceným vysídlením, které nastaly kvůli výstavbě "velké stavby socialismu", želivské vodní nádrže, dokončené v 70. letech 20. století. Výzkum, na jehož základě práce vznikla, stavěl především na analýze orálně-historických rozhovorů s někdejšími obyvateli městečka a na analýze písemných pramenů. Práce se zaměřuje nejen na průběh tohoto procesu od doby, kdy se o díle začalo jenom "šeptat", ale i na důsledky - krátkodobé i dlouhodobé -, jež nucené vysídlení na obyvatele mělo. Díky aktérské perspektivě, kterou jsem poznávala skrz vzpomínky konkrétních vysídlenců a jimi komunikované představy a pocity, se odhalilo, co je v procesu nejvíce zaměstnávalo, s čím a jak se vypořádávali a jak (pokud vůbec) si navykli na nové prostředí. Důležitou roli hrála i vazba na ztracený zahrádecký domov a z tohoto důvodu práce částečně zachycuje i současnou podobu zahrádecké komunity. Klíčová slova nedobrovolné/nucené vysídlení, vysídlení z důvodu realizace rozvojového projektu, orální historie, Zahrádka u Ledče nad Sázavou, Vodní dílo Želivka