Mezinárodní obchodní arbitráž a účast národních soudů

Abstract

týkat věcí občanských a obchodních a bude-li takové opatření možno vydat dle právního řádu členského státu, ve kterém je o toto opatření žádáno. Takové žádosti tedy požívají výhod ochrany Nařízení a nemohou být předmětem souběžného řízení. Navíc předběžné opatření vydané soudem členského státu EU k podpoře rozhodčího řízení může být v režimu Nařízení 44/2001 vykonáno soudem jakéholiv jiného členského státu451 . V rozhodnutí Van Uden tedy ESD zavádí rozlišování mezi tzv. "paralelními" a "pomocnými" činnostmi soudu, s tím, že předběžná a ochranná opatření budou vždy spadat do kategorie paralelních činností a určení soudní příslušnosti (budou-li se týkat věcí občanských či obchodních) se tedy při jejich nařizování bude řídit Bruselskou úmluvou (resp. Nařízením 44/2001). Schlosserova zpráva hovoří o tom, že Úmluva "nezahrnuje ta soudní řízení, jež jsou pomocná rozhodčímu řízení, jako např. jmenování nebo vyloučení rozhodce, určení místa konání rozhodčího řízení, prodloužení lhůty pro vydání nálezu či předběžného rozhodnutí o základu sporu."452 Z výše uvedeného je zřejmé, že klasické rozlišování na činnost soudu pomocnou a kontrolní není pro určení, zda je daná otázka vyňata z působnosti Úmluvy (resp. Nařízení), dostatečné. V závěru je žádoucí zmínit se alespoň ve stručnosti o slučitelnosti zákazů zahájení či...

INTERNATIONAL COMMERCIAL ARBITRATION AND THE ROLE OF NATIONAL COURTS SUMMARY International Commercial Arbitration as a form of alternative dispute resolution has flourished over the past decades. Parties to an arbitration agreement choose to have their dispute settled by means of arbitration and thereby exclude national courts from deciding on matters covered by their agreement. Arbitration thus allows each of the parties to avoid the home courts of the other party and allows the parties to adopt their own rules of procedure. However, parties' autonomy is not unlimited. It's limits are set down by the rules of the law of the seat of arbitration (lex arbitri) and also by the rules of the state in which enforcement of the final award is sought. Moreover, the arbitral process is subject to certain supervisory powers entertained by the the court of the seat of arbitration. The international trend is to limit these supervisory powers. The relationship between national courts and arbitral tribunals is said to be one of partnership. This partnership is not a partnership between equals. Arbitrators are dependent on the underlying support of the courts. As the arbitral awards are made by private individuals (or private arbitral institutions) their binding force must be sanctioned by national legal orders....