The Impact of Income Inequality on Consumption-based (CO2) Emissions In Eastern European Countries
Vliv příjmové nerovnosti na emise CO2 vznikající v rámci spotřeby v zemích střední a východní Evropy.
diploma thesis (DEFENDED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/196917Identifiers
Study Information System: 279333
Collections
- Kvalifikační práce [18349]
Author
Advisor
Referee
Li, Yating
Vokoun, Marek
Faculty / Institute
Faculty of Social Sciences
Discipline
International Masters in Economy, State and Society with specialisation in Economy and Business
Department
Department of Russian and East European Studies
Date of defense
28. 1. 2025
Publisher
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědLanguage
English
Grade
Very good
Keywords (Czech)
Střední a východní Evropa, příjmová nerovnost, emise oxidu uhličitého, plně modifikované obyčejné nejmenší čtverce (FMOLS), panelové dynamické obyčejné nejmenší čtverce (DOLS)Keywords (English)
Central and Eastern Europe, income inequality, carbon dioxide emissions, fully modified ordinary least squares(FMOLS), panel dynamic ordinary least square(DOLS)Ačkoli někteří vědci se zabývali vztahem mezi příjmovou nerovností a emisemi oxidu uhličitého v tradičních rozvinutých zemích nebo ve světě, akademická obec vždy ignorovala vztah mezi příjmovou nerovností a emisemi oxidu uhličitého v zemích střední a východní Evropy. Zároveň chybí výzkum založený na dlouhodobých panelových datech. Tato studie řeší tyto nedostatky tím, že se zaměřuje na země střední a východní Evropy, které přešly z plánovaného hospodářství na tržní a které se od ostatních vyspělých zemí velmi liší. Cílem je prozkoumat vztah mezi alokací příjmů a zhoršováním životního prostředí se zvláštním důrazem na vliv příjmové nerovnosti na emise oxidu uhličitého (CO2). Pro zkoumání vztahu mezi ekonomickým růstem a zhoršováním životního prostředí využívá tato studie pokročilé míry DOLS a FMOLS. K tomuto účelu je využit nový zdroj dat, který měří podíl příjmů 10 % nejbohatší populace v zemích střední a východní Evropy. Dále je použit Giniho koeficient, neboť tento ukazatel zachycuje různé charakteristiky rozdělení příjmů. Záporná korelace mezi rostoucím Giniho koeficientem a emisemi oxidu uhličitého, kladná korelace mezi rostoucí nerovností nejvyšších příjmů a emisemi oxidu uhličitého jsou vysvětleny pomocí panelových dat za období 2004-2020 ve spojení s pokročilými technikami odhadu pro...