EU External Action in Cuba (2016-2022): Challenging Authoritarianism or Maintaining the Status Quo?

Abstract

This thesis aims to assess the anticipated role of the European Union as a democratizing actor in Cuba since the change in its policy towards the Caribbean country after the signing of the Political Cooperation and Dialogue Agreement and the repealing of the Common Position in December 2016. It proceeds with attaining this objective by utilizing the concept of regime breakdown within the framework of a disciplined interpretive study, examining whether the conduct of EU External Action vis-à-vis Cuba between 2016 and 2022 correlated with facilitating regime breakdown or regime survival. It conducts a content analysis of publicly available documentation of EU's diplomatic and institutional practice, further comparing it with an ideal course of conduct based on a framework of regime breakdown contextualized for the case of Cuba, and evaluating the examined correlation. The results of this work suggest a prevalently conflicted conduct of EU External Action with regard to regime breakdown, showing full correlation with facilitating regime breakdown in a number of areas, as well as significant exceptions of conflicted conduct or conduct exclusively correlating with facilitating regime survival. The findings challenge EU's position as a democratizing actor in the Cuban context and question the impact of...

Cílem této práce je posoudit předpokládanou roli Evropské unie jako demokratizačního aktéra na Kubě, a to od momentu změny evropské politiky vůči této karibské zemi po podpisu dohody o politické spolupráci a dialogu a zrušení společné pozice v prosinci 2016. K dosažení tohoto cíle přistupuje s využitím konceptu rozbíjení režimů v rámci disciplinované interpretativní studie a zkoumá, zda provádění vnější činnosti EU vůči Kubě v letech 2016-2022 korelovalo s napomáháním rozbíjení režimu či naopak jeho přežití. Práce provádí obsahovou analýzu veřejně dostupné dokumentace diplomatické a institucionální praxe EU, dále ji porovnává s tzv. ideálním prováděním vnější činnosti vycházejícím z rámce rozbíjení režimů kontextualizovaého pro případ Kuby a vyhodnocuje zkoumanou korelaci. Výsledky této práce naznačují převážně konfliktní provádění vnější činnosti EU ve vztahu k rozbíjení kubánského autoritativního režimu, vykazující plnou korelaci s napomáháním rozbíjení režimu v řadě oblastí, jakož i významné výjimky v podobě konfliktní činnosti nebo činnosti korelující výhradně s napomáháním přežití režimu. Zjištění zpochybňují pozici EU jako demokratizačního aktéra v kubánském kontextu a poukazují na pochybnost dopadů změny politiky EU vůči Kubě v roce 2016 na její demokratizační agendu v zemi.