Weapons systems and disgust sensitivity: An experimental public opinion survey

Abstract

This thesis addressed the issue of chemical and nuclear taboo putting both concepts under empirical scrutiny. The thesis follows the taboo literature from its emergence in the 1990s with the theoretical definition of the chemical and nuclear taboo and the latest contributions to the taboo literature, namely the empirical testing of the concepts through experimental surveys. Moreover, this thesis incorporates disgust as the possible predictor for the aversion towards chemical and nuclear weapons. The methodology is based around an experimental public opinion survey targeting university students asking them to indicate their preference for either chemical or nuclear weapons under experimentally varied conditions. The pursued goal is to observe whether or not the exposure to information about the effect of chemical (in one experimental variation) and nuclear weapons (in the second experimental variation) will change the preference for the respective weapon system. In order to incorporate disgust into the theorized aversion towards the selected weapon systems, the effects described are those that may appear as disgusting to the respondents. To measure the difference between the respondents, their disgust sensitivity is measured with the help of disgust sensitivity scale incorporated into the survey....

Předkládaná práce se zabývá fenoménem chemického a nukleárního tabu, které vystavuje empirickému testování. Práce využívá literaturu věnující se tématice tabu od jejího vzniku v 90. letech 20. století pro teoretické ukotvení fenoménu chemického a nukleárního tabu a navazuje na současný trend v literatuře, a to zejména na empirické testování těchto konceptů za pomoci metodologie experimentálního průzkumu veřejného mínění. Tato práce začleňuje koncept znechucení jako možný ukazatel pro averzi vůči chemickým a nukleárním zbraním. Metodologie se zakládá na experimentálním průzkumu veřejného mínění cíleného na univerzitní studenty, kteří jsou požádáni indikovat jejich preferenci pro chemické či nukleární zbraně za experimentálně se měnících podmínek. Cílem výzkumu je sledovat, jestli vystavení respondentů popisu efektů chemických (v první experimentální variaci) a nukleárních (v druhé experimentální variaci) zbraní změní jejich preferenci pro jeden či druhý zbraňový systém či nikoliv. Aby byl zakomponován koncept znechucení do představy o averzi vůči vybraným zbraňovým systémům, popisované efekty těchto zbraní jsou vybrány tak, aby se daly považovat za nechutné. Aby bylo možné měřit míru náchylnosti ke znechucení mezi respondenty, škála pro měření citlivosti ke znechucení je zakomponována do...