Rekognice osob jako fenomén kriminalistické (ne)identifikace

Abstract

Rigorózní práce se zabývá vysoce aktuálním tématem, kterým je rekognice osob. Jedná se o jeden ze zvláštních způsobů dokazování upravených v § 104b českého trestního řádu - zákon č. 141/1961. Rekognice patří celosvětově mezi velice často užívanou metodu identifikace osob ve chvíli, kdy orgány činné v trestním řízení potřebují ztotožnit podezřelou osobu jakožto pachatele jimi vyšetřovaného trestného činu na základě paměťové stopy druhé osoby (nejčastěji svědka). Rigorózní práce je rozdělena do pěti kapitol. V první části se zabývá teoretickými otázkami rekognice - definice, subjekty, historie výzkumu, zasazení do rámce kriminalistické identifikace a popis některých znaleckých metod identifikace, psychologická podstata a charakteristika ostatních zvláštních způsobů dokazování. Ve druhé části jsou popisovány přístupy k provedení rekognice - zaprvé rekognice ve formě lineupu, která je následně rozdělena na rekognici prováděnou simultánně a sekvenčně, jsou diskutovány výhody i nevýhody obou těchto přístupů a případná superiorita jednoho z nich. Zadruhé rekognice ve formě showupu, kdy jsou rozebírány podmínky, za kterých je tento přístup aplikován a jaká jsou rizika tohoto přístupu. Zatřetí rekognice ve formě pre-identifikace - tzv. natypování (mugshot). Ve třetí části jsou rozebírány tzv. systémové,...

The rigorous thesis deals with a highly up-to-date topic, which is the eyewitness identification. It is one of the special methods of evidence regulated in Section 104b of the Czech Criminal Procedure Code - Act No. 141/1961. Eyewitness identification is one of the most frequently used methods of identification of persons worldwide when law enforcement authorities need to identify a suspect as the perpetrator of a crime under investigation on the basis of the memory trace of another person (most often a witness). The rigorous thesis is divided into five chapters. The first part deals with theoretical issues of the eyewitness identification - definition, subjects, history of research, setting in the framework of criminalistic identification and description of some expert methods of identification, psychological nature and characteristic of other special methods of evidence. In the second part, approaches to conducting the eyewitness identification are described - first, eyewitness identification in the form of lineup, which is then divided into simultaneous and sequential variant, the advantages and disadvantages of both approaches and the potential superiority of one of them are discussed. Secondly, eyewitness identification in the form of showup, where the conditions under which this approach is...