Fenomén rozdělování obcí na více volebních obvodů v komunálních volbách v České republice

Abstract

Práce se věnuje rozdělování území obcí na více volebních obvodů v českých komunálních volbách. Tato možnost, zakotvená v zákonech o volbách do zastupitelstev v obcích z let 1994 a 2001, si zaslouží pozornost už proto, že představuje účinný a jen málo regulovaný nástroj volebního inženýrství, třebaže jej dosud opakovaně využily jen hlavní město Praha, Olomouc, některé pražské městské části a obec Lišov. Autorka poukazuje na skutečnost, že při deliminaci volebních obvodů ve výše zmíněných obcích nejsou brána v potaz některá obecná kritéria. Ne vždy se ve volebních obvodech volí poměrná část členů odpovídající počtu zapsaných voličů. Vyskytují se případy, kdy volební okrsky spadající pod jeden volební obvod nevytvářejí souvislé území. Dochází i k rozdělování přirozených celků uvnitř obcí do více volebních obvodů. Hranice a počty volebních obvodů se navíc často mění, což znesnadňuje situaci voličům i kandidujícím uskupením. Analýza komunálních voleb do "velkého" pražského a olomouckého zastupitelstva v letech 1994 až 2006 potvrzuje, že se vzrůstajícím počtem volebních obvodů roste přirozený práh, s čímž souvisí i menší počet stran přítomných v zastupitelstvu. Stranám, jejichž celoobecní podpora se pohybuje na hranici uzavírací klauzule, nicméně může vytyčení více volebních obvodů pomoci k zisku alespoň jednoho...