Etnické a sociální aspekty v přístupu japonské společnosti k tetování

Abstract

Předložená práce se snaží zachytit výskyt fenoménu tetování na území Japonska v jeho rozmanitých podobách a zároveň prozkoumat, jak se k němu v různých případech staví většinová společnost. První část se soustředí na etnické minority, jmenovitě kultury Rjúkjú a Ainu, na jejichž tradici permanentního zdobení těla je nahlíženo skrz koncept kulturních univerzálií. Díky tomu je možno sledovat shody a rozdíly v jejich zvycích. Také je rozebírán vztah Japonců k těmto etnickým tradicím, které však důsledku japanizace a společenského nátlaku časem zanikly. V druhé části je tetování zkoumáno jakožto sociální jev, vlastní kategoriím hasičů, kriminálníků nebo členů subkultury. Tatuáž u nich naplňuje hlavně role identifikátoru a prostředku komunikace. Tudíž se zde jedná o docela jiné funkce takového dekoru, proto k uvedeným skupinám je přistupováno z hlediska teorie sociální identity. V závěru text přináší interpretace různých reagování japonské majority na tetování v závislosti na etnických a sociálních skupinách. Klíčová slova Japonsko, funkce tetování, etnikum, sociální skupina, tradice, identifikace, percepce

The submitted work aims to capture the occurrence of the tattoo phenomenon in Japan in its various forms and explore how the majority society views it in different cases. The first part focuses on ethnic minorities, namely the Ryukyu and Ainu cultures, whose traditions of permanent body decoration are viewed through the concept of cultural universals. This allows for the observation of similarities and differences in their customs. The text also discusses the Japanese attitude towards these ethnic traditions, which have already disappeared due to japanization and social pressure. The second part examines tattoos as a social phenomenon among categories such as firefighters, criminals, and subculture members. For them, tattoos mainly serve as identifiers and means of communication. Therefore, these groups are approached from the perspective of social identity theory. In conclusion, the text interprets different reactions of the Japanese majority to tattoos depending on its ethnic and social groups. Keywords Japan, function of tattoos, ethnicity, social group, tradition, identification, perception