Kvartérní travertiny a pěnovce a jejich význam pro rekonstrukce středoevropské vegetace

Abstract

Travertiny a pěnovce jsou sekundární vápnité sedimenty vznikající v blízkosti pramenů podzemních vod bohatých na rozpuštěný uhličitan vápenatý. První část práce se zaměřila na shrnutí problematiky terminologie, vzniku a podobných nebo odlišných vlastností těchto sladkovodních karbonátů. Obě sedimentární facie jsou považovány za důležitý archiv paleoenvironmentálních informací pro rekonstrukce vegetačních poměrů. Z těchto důvodů druhá část této práce nabídla shrnutí nejdůležitějších pleistocenních evropských lokalit fosilní makroflóry a příkladů z jejich rostlinného záznamu, na který navázal stručný přehled paleobotanicky zpracovaných uloženin travertinů a pěnovců z oblasti bývalého Československa, převážně z období holocénu a eemského interglaciálu. Třetí část práce se zabývala možnostmi využití fytolitů (opálových tělísek tvořených rostlinami) jako paleoekologických indikátorů, jelikož se nacházejí v rozličných sedimentárních podmínkách včetně alkalického prostředí travertinů a pěnovců. V rámci praktické části bylo prokázáno, že se fytolity zachovávají ve sladkovodních karbonátech ze současného a předchozího interglaciálního období v temperátních podmínkách střední Evropy.

Quaternary travertine and calcareous tufa are secondary calcareous sediments precipitated in the vicinity of Ca-bicarbonate-rich groundwater springs. The first part of this bachelor thesis was focused on issues of their terminology, genesis, and distinct or similar characteristics of both types of these freshwater carbonates. As they are considered an important archive of paleoenvironmental information for reconstructing vegetation conditions, the second part of this thesis is devoted to an overview of the most important fossil macroflora Pleistocene localities in Europe with special emphasis on palaeobotanically investigated sites in the area of former Czechoslovakia predominantly from the Holocene and the Eemian interglacial period. For future research, relatively new applications of phytoliths (opal bodies made by plants) have emerged as palaeoecological indicators because they might be found in many sedimentary conditions, including alkaline environment of travertine and calcareous tufa. In practical part of this work, it was demonstrated that phytoliths are preserved in freshwater carbonates from the current and previous interglacial period in the temperate conditions of Central Europe.