Artificial Intelligence as a Challenge to Social Justice in the Light of the Theories of J. Rawls and M. Walzer

Abstract

Vývoj umělé inteligence zpochybňuje distribuci různých sociálních statků, např. soukromí, rovnost (příležitostí), mezilidské vztahy a rovnováhu moci mezi různými aktéry, a to dosud nevídaným způsobem. Vzhledem k tomu, že převaha některých z jejich statků patří k samotným předpokladům různých teorií spravedlnosti, je cílem této práce znovu prozkoumat konceptuální rámec teorie J. Rawlse Spravedlnost jako spravedlnost a M. Walzera Spravedlnost jako komplexní rovnost a odpovědět na otázku, zda jsou konceptuálně vybaveny pro aplikaci ve světle vývoje UI. S využitím metod analytické politické filosofie tato práce identifikuje různé společenské statky, jejichž spravedlivé rozdělení je vývojem UI zpochybněno. Na základě těchto zjištění jsou odhalena omezení teorií spravedlnosti J. Rawlse a M. Walzera při řešení těchto výzev, a to na základě dodržování jejich vlastních metodologií. Argumentuje se tím, že UI zpochybňuje obě teorie v jejich samotných předpokladech takovým způsobem, že k ochraně jednoho základního společenského dobra by se muselo rezignovat na jiné, tudíž konceptuální rámce obou teorií jsou nedostatečné k tomu, aby se vyrovnaly s výzvami, které před ně UI staví. Proto dochází k závěru, že ve světle vývoje UI je třeba vytvořit nové teorie spravedlnosti.