Etnografická komise v Liberci na pozadí ,,völkisch'' ideologie

Abstract

Bakalářská práce se zabývá etnografickou komisí v Liberci na pozadí německé "völkisch" ideologie. Cílem práce je zjistit, jak se etnografické komisi, působící jako jedna z deseti komisí v Sudetoněmeckém ústav pro výzkum země a lidu, dařilo přispívat k plnění německé "völkisch" ideologii. Práce se nejprve věnuje vysvětlení pojmů politická a nacistická ideologie. Dále rozebírá význam slova "völkisch" a plán na (re)germanizaci českého území a obyvatelstva v případě výhry Třetí říše ve druhé světové válce. Druhá část se zabývá sudetoněmeckými vědeckými institucemi, jejich historii a události, které vedly k jejich založení. Dále se věnuje přímo Sudetoněmeckému ústavu pro výzkum země a lidu, jeho úkolů a komisím. V poslední části je představena etnografická komise, její členové Bruno Schier, Gustav Jungbauer a Josef Hanika. U Haniky je blíže popsán pojem "Trachtenerneuerung". Na základě dochovaných archivních materiálů jsou představeny úkoly etnografické komise a jejich plnění. Práce na základě archivní korespondence dochází k závěru, že etnografická komise měla od počátku veliké ambice pomáhat při plnění německé "völkisch" ideologie, ale z důvodů válečné situace, nejednoty členů komise ve snaze plnit společně stanovené cíle a jejich působení na jiných institucí, se ji nedařilo plnit plány podpory tak,...

This bachelor thesis deals with the ethnographic commission in the city of Liberec on the background of the German "völkisch" ideology. The aim of the thesis is to find out how the ethnographic commission, operating as one of ten commissions in the Sudeten German Institute for Research of Land and People, managed to contribute to the realisation of the German "völkisch" ideology. The thesis first explains the terms political and Nazi ideology. It then discusses the meaning of the word "völkisch" and the plan of (re)Germanization of the Czech territory and population in the event of the Third Reich winning the Second World War. The second part deals with the Sudeten German scientific institutions, their history and the events that led to their establishment. It also looks directly at the Sudeten German Institute for Research of Land and People, its tasks and commissions. In the last part, the ethnographic commission, its members Bruno Schier, Gustav Jungbauer and Josef Hanika are introduced. In Hanika's case, the concept of "Trachtenerneuerung" is described in more detail. On the basis of the preserved archival materials, the tasks of the ethnographic commission are presented and their fulfilment. The thesis concludes on the basis of archival correspondence that the ethnographic commission had great...