Fyziologické a anatomické reakce vybraných druhů dřevin na zaplavení s důrazem na fázi zotavení po stresu.

Abstract

Z důvodu klimatické změny můžeme očekávat přibývání extrémních meteorologických událostí, jako jsou i například častější a intenzivnější záplavy. Jedním z ekosystémů, kde jsou záplavy přirozenou součástí vývoje ekosystému, je lužní les. Právě zde můžeme nalézt druhy dřevin, které jsou záplavám dobře přizpůsobeny. Zaplavení je pro rostliny stresovou situací, na kterou rostliny různě reagují podle jejich citlivosti. V půdě v důsledku zaplavení dochází k nedostatku kyslíku, což má za následek energetickou krizi v rostlině. Dřeviny si tak vyvinuly různé mechanismy, jak se s tímto stresem vyrovnat. V této práci jsme vybrali celkem pět druhů dřevin pro sledování jejich reakce na zaplavení. Tyto druhy se liší svou citlivostí na tento stres. Jsou jimi nejméně tolerantní olše lepkavá (Alnus glutinosa), středně tolerantní dub letní (Quercus robur), spíše netolerantní druhy: jilm horský (Ulmus glabra) a lípa srdčitá (Tilia cordata), a velice netolerantní buk lesní (Fagus sylvatica). Na dvou nádobových experimentech jsme v letech 2022 a 2023 pozorovali rozdíly v rychlosti čisté fotosyntézy, rychlosti transpirace, vodivosti průduchů, změny v obsahu fotosyntetických a ochranných pigmentů, změny biofyzikálních parametrů listoví, změny v přírůstku kmene a také jsme stanovili obsah rozpustných sacharidů a škrobu....

Due to climate change, we can expect an increase in extreme meteorological events, such as more frequent a intense floods. One of the ecosystems where floods are a natural part of ekosystém development is the floodplain forest, home to the tree species well adapted to flooding. Flooding is a stressful situation for plants, which can have varying effects depending on their sensitivity. In soil, oxygen depletion occurs, leading to an energy crisis in the plant. Trees have thus developed various mechanisms to cope with this stress. In this study, we selected five tree species with different levels of flood sensitivity: the flood-tolerant black alder (Alnus glutinosa), moderately sensitive pedunculate oak (Quercus robur), more sensitive elm (Ulmus glabra) a small-leaved lime (Tilia cordata), a highly sensitive European beech (Fagus sylvatica). Over two pot experiments in 2022 a 2023, we observed differences in net photosynthesis rates, transpiration rates, stomatal conductance, changes in photosynthetic a protective pigments, changes in leaf biophysical parameters, stem diameter growth a the content of soluble carbohydrates a starch. We also compared the anatomical cross-sections of roots between sensitive a insensitive tree species. In the first season, we monitored whether the formation of...