Reprezentace zájmů v procesu přijímání mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Abstract

Práce se zabývala tématem reprezentace zájmů byznysových a občansko-společenských aktérů v případě přijímání mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) jako jednoho z nařízení klimatického balíčku Fit for 55. Teoretická část práce se nejdříve věnovala obecně definici lobbingu, jeho hlavním strategiím a předpokladům jeho úspěšnosti. Hlavním cílem této práce bylo zjištění úspěšnosti zájmů zmíněných aktérů, k čemuž byla primárně použita metoda obsahové analýzy. V připomínkách zaslaných těmito aktéry Evropské komisi po zveřejnění návrhu nařízení bylo vybráno pět sporných bodů, kterými jsou: vymizení bezplatných povolenek, zahrnutí nepřímých emisí, rozsah odvětví, existence vývozních slev a použití příjmů do souhrnného rozpočtu EU. Pozice vybraných aktérů k těmto sporným bodům byly zakódovány pomocí číselné škály, na základě které byly poté jednotlivé postoje porovnávány s návrhem přijatým na konci legislativního procesu. Zjištěné výsledky ukázaly, že úspěšnější v lobbingu v případě zkoumaného nařízení byly zájmy byznysových aktérů, které největší úspěšnost zaznamenaly v případě sporného bodu existence vývozních slev. Naopak preference občansko-společenských aktérů se výslednému nařízení nejvíce blížily v bodě vymizení bezplatných povolenek. Práce se okrajově věnovala také vlivu zmíněných...

The thesis addressed the topic of interest representation of business and civil society actors in the case of adopting carbon border adjustment mechanism (CBAM) as one of the regulations from climate package Fit for 55. The theoretical part of the thesis first described in general the definition of lobbying, its main strategies, and assumptions of its success. The main objective of this thesis was measuring the level of interest success of mentioned actors, for which the content analysis method was primarily used. In the comments sent by these actors to the European Commission after the publication of the draft regulation, five points of contention were chosen: disappearance of free allowances, including of indirect emissions, sector scope, existence of export rebates and use of the revenues of the CBAM for the EU general budget. Positions of chosen actors to these points were then coded using a numerical scale, on the basis of which the individual positions were then compared with the proposal adopted at the end of the legislative process. The results showed that more successful in lobbying in the case of examined regulation were business actors which had the most success in the point of existence of export rebates. On the contrary, preferences of civil society actors were closest to the final...