Konformita versus nonkonformita v období normalizace - pohledy na výchovu a vzdělávání

Abstract

: The bachelor's thesis first theoretically examines the phenomenon of conformity, defines it in more detail both from a historical point of view and through the eyes of some social psychologists, and uses examples of historical experiments (Asch's, Milgram's or Zimbardo's) from the first half of the twentieth century to prove its existence. A special chapter is devoted to the relation of conformity to education and to the independent view of the psychologist Erich Fromm in the context of freedom and to the influence of conformity as the cause of the emergence of the German, much debated fascist idea and "morality". Immediately thereafter, the theme of conformity is approached through the eyes of psychologist Theodor Adorno in the context of mass, rigidity, uniformity, subordination. Adorno connects the aforementioned problem with art, of which he was a rightful representative, and as a great critic of contemporary civilization he sharply alludes to the problem of submission. Adorno's views are loosely linked to the penetration of massification back into education and upbringing. The work also explains the typical character traits of the opposite non-conformity and outlines the modern method of "whistleblowing", which could become a kind of weapon against incorrect or unethical behaviour in human...

Bakalářská práce se nejprve teoreticky věnuje fenoménu konformita, blíže ji určuje jak z historického hlediska, tak očima některých sociálních psychologů, a na příkladech historických experimentů (Aschův, Milgramův nebo Zimbardův) z první poloviny dvacátého století dokládá její existenci. Zvláštní kapitola je věnována souvislosti konformity se vzděláním a samostatného pohledu psychologa Ericha Fromma v kontextu se svobodou a s vlivem konformity jako příčiny vzniku německé, tolik diskutabilní fašistické ideje a "morálky". Hned poté se k tématu konformity nahlíží očima psychologa Theodora Adorna v souvislosti s masovostí, tuctovostí, unifikací, podřízení. Adorno propojuje zmiňovaný problém s uměním, jehož byl právoplatným představitelem a jako velký kritik soudobé civilizace ostře naráží na problém podrobení se. Na názory Adorna volně navazuje i proniknutí masifikace opět do vzdělání a výchovy. Blíže práce vysvětluje i typické povahové vlastnosti opačné nekonformity a nastiňuje moderní metodu "whistleblowingu", jež by se mohl stát určitou zbraní proti nesprávnému či neetickému chování v kolektivech lidí. Hlavní částí je pak blíže vystižená konformita v období komunismu v našich zemích v druhé polovině dvacátého století s detailnějším popisem historických událostí, které k dané situaci v zemi vedly,...