Rozvoj hlasových dovedností v oblasti řečnictví, jevištní mluvy a zpěvu z hlediska fonetiky

Abstract

The most common form of interpersonal communication is using human voice. Interest in the development of vocal skills can be found in ancient texts, but the approach to voice development throughout history is often not supported by systematic research. The purpose of this study, therefore, was to examine literature used in university courses focused on vocal skills development in three felds - public speaking, stage speech and singing - as to their phonetic grounding. Based on a search of university curricula, twenty publications were selected for analysis. Based on recurring themes across the publications, a set of thematic categories was identifed for each of the felds examined, into which the publications' contents were sorted. Relevant thematic categories were then assessed in terms of awareness of fve acoustic-phonetic operational domains - fundamental frequency, sound spectrum, amplitude, temporal characteristics and articulation. In stage sppech publications, there was a noticeable overlap with one domain in each category. In public speaking manuals, the domain representation was similar, but for the category of resonance overlapped equally with the amplitude and spectral domain. In singing publications, multiple domains were represented in each category and the spectral domain was...

Nejrozšířenější formou mezilidské komunikace je komunikace hlasová. Zájem o rozvoj hlasových dovedností lze zaznamenat už ve starověkých textech, přístup k rozvoji hlasu napříč historií ovšem mnohdy není podepřen systematickým výzkumem. Cílem této práce proto bylo prozkoumat literaturu používanou ve vysokoškolských kurzech zaměřených na rozvoj hlasových dovedností v oblasti řečnictví, jevištní mluvy a zpěvu z hlediska jejich obsahu a teoretického základu vycházejícího z fonetických poznatků. Na základě rešerše sylabů univerzitních kurzů v informačních systémech bylo vybráno dvacet publikací k analýze. Ty byly nejdříve pročteny a popsány z hlediska tematického zaměření a jejich obsah byl kvantifkován a tříděn do tematických kategorií, které byly pro účely analýzy v každém odvětví stanoveny. Vybrané tematické kategorie byly potom blíže zkoumány z hlediska zastoupení pěti akus- tickofonetických domén - domény základní frekvence, spektrální, amplitudové a temporální domény a domény artikulace. Napříč zkoumanými odvětvími byly v překryvech tematických kategorií s akus- tickofonetickými doménami nalezeny styčné body, zastoupení jednotlivých domén se ovšem napříč příručkami lišilo. V hereckých příručkách byl u všech kategorií znatelný překryv vždy s jednou doménou. V řečnických příručkách bylo zastoupení...