Elektronické volby jako fenomén a potenciál demokracie 21. století

Abstract

Diplomová práce se věnuje fenoménu elektronických voleb v definici alternativní metody vzdáleného hlasování přes internet a kombinuje přístup přehledové práce a případové studie. Teoretickým základem práce je deskripce konceptu e-demokracie, korespondenční volby a elektronických voleb, definování typologie této alternativní metody a akcentovaných rizik, shrnutí obecného vývoje diskuse v českém prostředí a analýza procesu počáteční fáze implementace elektronických voleb do volebních systémů Estonska, Norska a Švýcarska. Z teoretického základu vychází následná analytická část vybraných států, v jejichž rámci jsou zkoumány vlastnosti přístupů k implementaci a rizikům elektronických voleb jednotlivých případů a potenciální vlivy na vybrané ukazatele, jako je volební účast a globální indexy stavu demokracie. Analýza aspektů probíhá konsekutivně a separátně v kategorizovaném systému, přičemž na problematiku je nahlíženo ze specifických perspektiv daných států s přihlédnutím k odlišnostem politických systémů. Konečné důsledky a závěrečné poznatky jsou vyvozeny v souvislosti s vyšší mírou relevance na základě komparace jednotlivých zjištění. Potenciální perspektiva implementace elektronických voleb se odvíjí od konkrétních přístupů a unikátnosti daných zemí a nelze tedy předložit všeobecně platící...

The Master's thesis examines the phenomenon of electronic elections in the definition of an alternative method of remote voting via the Internet and combines the approach of a survey paper and a case study. The theoretical basis of the thesis is a description of the concept of e- democracy, postal voting and electronic elections, a definition of the typology of this alternative method and the accentuated risks, a summary of the general development of the debate in the Czech environment and an analysis of the process of the initial phase of implementation of electronic elections in the electoral systems of Estonia, Norway and Switzerland. The theoretical background is followed by an analytical section on these selected countries, which examines the characteristics of case-by-case approaches to the implementation and risks of e- elections and the potential impacts on selected indicators such as voter turnout and global state of democracy indices. The analysis of the aspects is conducted in a consecutive and separate categorical framework, whereby the issues are viewed from the specific perspectives of the countries in question, taking into account the differences in political systems. Final implications and conclusions are drawn in the context of a higher level of relevance based on a comparison of...