Ombudsosoby a jejich institucionalizace v českém vysokoškolském prostředí

Abstract

Diplomová práce se zabývá otázkou ombudsosob a jejich institucionalizací v eském vysokobkolském prostZedí. Ombudsosoby, jejich~ hlavním cílem je zajibťování sociálního bezpeí v jejich instituci, se na eských vysokých bkolách zaaly ustavovat v reakci na kauzy nevhodného chování v univerzitním prostZedí, které se zaaly v mediálním prostoru objevovat v roce 2021. Nejednotná praxe na vysokých bkolách otevZela debatu o mo~ném ukotvení těchto pozic v legislativě. Cílem diplomové práce je popsat, z jakého důvodu (ne)doblo k ukotvení těchto pozic v pZipravované novele vysokobkolského zákona, zmapovat interakce mezi úastníky veZejněpolitického procesu a zhodnotit úspěbnost strategií pro prosazování agendy. Teoretickým východiskem je vysvětlující rámec Multiple Streams Framework, který se zabývá faktory vedoucími k politickým rozhodnutím. Designem výzkumu je kvalitativní pZípadová studie, zjibtění se opírají o archivní výzkum a tematickou analýzu 12 rozhovorů s klíovými aktéry. Výsledky výzkumu pZedkládají ucelený popis vývoje prosazování ombudsosob v legislativě, charakteristiku interakcí promotérů tohoto opatZení s tvůrci politik a jejich argumentace, dále pZehled strategií promotérů pro prosazení jejich agendy i hodnocení úspěbnosti těchto strategií. Klíová slova Ombudsosoby, Institucionalizace,...

The thesis addresses the issue of ombudspersons and their institutionalization in the Czech higher education environment. Ombudspersons, whose main goal is to ensure social safety in their institution, started to be established in Czech universities in response to cases of inappropriate behaviour at universities, which began to appear in the media space in 2021. The inconsistent practice at universities opened a debate about the possible anchoring of these positions in legislation. The aim of this thesis is to describe the reasons for the (in)anchoring of these positions in the forthcoming amendment to the Higher Education Act, to map the interactions between the participants in the public policy process and to evaluate the success of strategies for pushing the agenda. In terms of theory, the Multiple Streams Framework is used to examine the factors leading to policy decisions. The research design is a qualitative case study, with findings based on archival research and thematic analysis of 12 interviews with key actors. The research findings present a comprehensive description of the evolution of ombuds advocacy in legislation, a characterization of policy entrepreneurs' interactions with policymakers and their arguments, and an overview of promoters' strategies for pushing their agenda as well as...