Rok 1848 v české literatuře

Abstract

Revoluce 1848 ve svém beletristickém zobrazení v české literatuře obvykle nestojí v centru pozornosti autorů. Je využívána spíše jako prostředek kompoziční, jako pozadí či kulisa, před níž leží vlastní jádro literárního díla s jinými společenskými tématy. Autorům tak slouží nikoli jako cíl jejich práce, ale spíše jako zatraktivňující prostředek k jeho dosažení. Historičnost revolučních událostí je v českém beletristickém obrazu roku 1848 jevem sekundárním, pouze u některých autorů vstupuje do díla prostřednictvím dokumentárních popisů (například bojů na barikádách, rozmístění vojsk během svatodušních bouří apod.). Významová heterogennost této látky je tak obměňována pouze prostřednictvím reflexe toho období českých dějin, kdy jednotlivé texty s danou problematikou vznikaly. Beletristický obraz revoluce 1848 v českých zemích se začal utvářet v podstatě bezprostředně po samotných událostech. Pomineme-li letáky a politické písně, které vnikaly paralelně s historickou událostí či krátce po ní, rozsáhlejší reflexe revoluce přináší již tvorba 60. let, kdy po pádu bachovského absolutismu nastává doba možností svobodnějšího projevu.