Vnímání Čechů v proprietates gentium na konci středověku

Abstract

The aim of the thesis is to examine in detail a largely neglected and fragmented source on the verge of oral and written culture, the so-called proprietates gentium or medieval catalogues of nations. These small verse texts, originally written in Latin, provide a rare record of medieval oral culture thanks to their connection with folklore. Defining oneself in relation to the ''other'' through the generally negative heterostereotypes in the studied source leads to manifestations of ethnic consciousness. Proprietates gentium are therefore a valuable source for the study of medieval ethnic identity. The thesis focuses mainly on the stereotypical view of Bohemians from the "outside". Taking into account both older and modern historiography, the author analyses selected works dealing with Bohemians and Moravians, without neglecting the question of Slavic identity. He then compares them with similar rhymes about other nations, but above all he compares the images in the catalogues of nations with two selected literary works of the late Middle Ages, which are Historia Bohemica by Aenea Silvio Piccolomini and Hodoporicon by Johannes Butzbach. The main purpose of the analysis and comparison is to trace the emergence and reception of ethnic stereotypes that may have been spread in the Middle Ages about the...

Diplomová práce si klade za cíl detailně prozkoumat dosud značně opomíjený a útržkovitý pramen na pomezí ústní a písemné kultury, tzv. proprietates gentium neboli středověké katalogy národů. Tyto drobné veršované texty, psané zprvu v latině, zprostředkovávají díky své návaznosti na lidovou slovesnost vzácný doklad orální kultury středověku. Vymezování se vůči "cizím" skrze zpravidla negativní heterostereotypy ve sledovaném prameni vede k projevům etnického vědomí. Proprietates gentium jsou proto cenným pramenem pro studium středověké etnické identity. Práce se věnuje především stereotypnímu pohledu na Čechy "zvenčí". Autor s ohledem na starší i moderní historiografii provádí analýzu vybraných útvarů, jež se věnují Čechům, ale i Moravanům, a neopomíjí ani otázku slovanské identity. Komparuje je pak s obdobnými říkankami o jiných národech, především ale srovnává obrazy v katalozích národů se dvěma vybranými literárními díly konce středověku, jimiž jsou Historia Bohemica Aeney Silvia Piccolominiho a Hodoporicon Johannese Butzbacha. Hlavním záměrem rozboru a komparace je sledování vzniku a recepce etnických stereotypů, jež se mohly ve středověku šířit o českých zemích a jejich obyvatelích. Pozornost je věnována i kodikologickému kontextu pramene a různým aspektům vzájemného ovlivňování jednotlivých skladeb.