Species traits of soil fauna and ecosystem functions during recovery after major disturbances

Abstract

Growing evidence indicates that interactions between above and belowground communities are essential for healthy and functioning ecosystems. This, however, has exposed a disproportionate knowledge gap in soil communities, which remain poorly understood both at a taxonomic and ecological level when compared to their aboveground counterpart. Studying assembly processes of communities along with structuring forces driving these changes facilitate observing key dynamics within the ecosystem. For this reason, three out of four manuscripts included in the current thesis focus on chronosequences in different successional stages after restoration of major disturbances. The first chronosequence consisted of four sites (10 years, 30 years, 50 years, and a >100 years reference site) in heathlands restored using top-soil removal from North- East Belgium. Here I studied trait assemblages of oribatid mite communities that revealed different ecomorphological groups changing with time during succession, and we also quantitatively assessed the contribution of phoresy via rodents to the dispersal of oribatid mites between restored sites. In the second chronosequence on spoil heaps from the mining district of Sokolov (Czech Republic) with sites ranging from 1 to 41 years, I identified explicit relationships between...

Stále více důkazů naznačuje, že interakce mezi nadzemními a podzemními společenstvy jsou nezbytné pro zdravé a fungující ekosystémy. To však odhalilo neúměrnou mezeru ve znalostech o půdních společenstvech, která jsou ve srovnání se svými nadzemními protějšky stále nedostatečně prozkoumána jak na taxonomické, tak na ekologické úrovni. Studium procesů při vzniku společenstev spolu se strukturními silami, které změny ve společenstvech pohánějí, usnadňuje pozorování klíčové dynamiky v ekosystému. Z tohoto důvodu se tři ze čtyř rukopisů zahrnutých do této práce zaměřují na chronosekvence v různých sukcesních stadiích po obnově velkých disturbancí. První chronosekvence se skládala ze čtyř lokalit (10 let, 30 let, 50 let a referenční lokalita >100 let) ve vřesovištích obnovených odstraněním ornice ze severovýchodní Belgie. Zde jsem studoval znaky společenstev pancířníků (Oribatida), které odhalily různé ekomorfologické skupiny měnící se s časem během sukcese, a také jsem kvantitativně hodnotil podíl foresie prostřednictvím hlodavců na šíření pancířníků mezi obnovenými lokalitami. Ve druhé chronosekvenci na výsypce v těžební oblasti Sokolov (Česká republika) s lokalitami o stáří v rozmezí od 1 do 41 let jsem identifikoval explicitní vztahy mezi specifickými znaky pancířníků a parametry prostředí, což dále...