"Ta odlišnost jde z placenty plemenné." Židovství jako otázka osobní identity a literárních dispozic

Abstract

This thesis primarily explores the different ways of reflecting on Jewishness in Czech poetry published between 1923 and 1936. This is modelled on two interconnected levels. Firstly, the thesis documents the language of literary criticism at the time, especially in the thought-provoking reflections of Pavel Eisner. The prism of his and others' observations and propositions can be applied directly to poetic texts to evidence their second life and wider impact - their social echoes, auto/hetero-stereotypical reception, ethno-deterministic interpretations, and finally their inclusion in the lineage of "Jewish lyricism," which is not to be taken as a matter of course. This is verified against and expanded upon through interpretations of the collections of poems by Otokar Fischer (Hlasy), František Gottlieb (Cesta do Kanaán, Proměny, Bílý plamen), and Viktor Fischl (Jaro, Kniha nocí, Hebrejské melodie) - i.e., by those authors who made Jewishness an explicit theme of their lyrical expression (or part of their lyrical auto-stylization). This way, the thesis explores the ideas of the different spiritual dispositions of Jewish artists, attempting to answer how and in what relation to the original poetic production they were formulated. In other words, how the influence of the author's Jewishness on his...

Jádro této práce spočívá v průzkumu způsobů reflexe židovství v české poezii publikované mezi lety 1923 a 1936, téma je přitom modelováno ve dvou propojených úrovních. V první řadě půjde o zachycení pojmosloví dobové kritiky, zejména pak podněcujících úvah Pavla Eisnera. Prizma jeho a dalších postřehů a tezí lze vztáhnout přímo k básnickým textům coby doklad jejich druhého života a širší působnosti - jejich společenské rezonance, auto/hetero-stereotypní recepce, etno-deterministických výkladů a konečně jejich nesamozřejmého vřazení do linie "židovské lyriky". Následná prověřující a zároveň rozvíjející interpretační pozornost je upřena ke sbírkám Otokara Fischera (Hlasy), Františka Gottlieba (Cesta do Kanaán, Proměny, Bílý plamen) a Viktora Fischla (Jaro, Kniha nocí, Hebrejské melodie), tedy k dílu těch autorů, kteří učinili židovství explicitním tématem své lyrické výpovědi (případně součástí lyrické autostylizace). Práce se tak pokouší hledat odpověď na otázku, jakým způsobem a v jakém vztahu k původní básnické produkci byly formulovány teze o různých duchovních dispozicích umělců židovského původu. Jinak řečeno, jak byl dobovými recipienty interpretován, konceptualizován a diskurzivně ukotvován vliv židovství autora na jeho dílo a jak se tato čtení proměňovala v závislosti na společenské a...