Intersekcionalita pohledem feministických aktivistických kolektivů v České republice

Abstract

Intersectionality is a topic that resonates with feminist activist collectives in the Czech Republic. Half of the collectives included in this research publicly identify as intersectional, while most of the remaining collectives identify with intersectionality at least to some extent. However, intersectionality is a complex theoretical concept, and one can ask how the collectives understand intersectionality and how they translate it into their practice. Much of the interviews revealed that discursive approaches to intersectionality are driven by an ethos of social justice, i.e. a better world for all. This implies an appeal to inclusivity, which was differentiated in several interviews between inward and outward inclusivity. Outward inclusivity was manifested by including more areas of social justice in the discourse and actions of the collective. At the discursive and practical level, I identified other, equally important, approaches to intersectionality, which I describe in this thesis. Intersectionality, in relation to the actual self-identification of collectives, also expresses an effort to distance oneself from exclusionary strands of feminism or activism in general, and in this respect intersectionality can also take on a normative character. Despite the research participants' largely (but...

Intersekcionalita je tématem, které u feministických aktivistických kolektivů v České republice rezonuje. Polovina z kolektivů zahrnutých do tohoto výzkumu se za intersekcionální veřejně označuje, většina zbylých kolektivů se s intersekcionalitou i tak alespoň do určité míry ztotožňuje. Intersekcionalita je však komplexní teoretický koncept a lze se tak ptát, jak tyto kolektivy intersekcionalitu chápou a jak ji převádějí do své praxe. Z velké části rozhovorů vyplynulo, že diskurzivní přístupy k intersekcionalitě jsou vedeny étosem sociální spravedlnosti, tedy lepšího světa pro všechny. Z něho vyplývá apel na inkluzivitu, který byl v několika rozhovorech rozlišován na inkluzivitu směrem dovnitř a inkluzivitu směrem ven. Inkluzivita směrem ven se projevovala zahrnováním více oblastí sociální spravedlnosti do diskurzu i činnosti kolektivu. Na diskurzivní i praktické rovině jsem identifikovala i další, neméně důležité, přístupy k intersekcionalitě, jež popisuji v této diplomové práci. Intersekcionalita ve vztahu k vlastnímu označení kolektivů vyjadřuje rovněž snahu distancovat se od vylučujících směrů feminismu či aktivismu obecně a v tomto ohledu může intersekcionalita nabývat i normativní charakter. I přes převážně (ovšem nikoliv výlučně) pozitivní vnímání intersekcionality ze strany účastnictva...