Zelené cenobiální řasy čeledi Hydrodictyaceae, jejich fenotypová plasticita a využití v ekologii a paleoekologii

Abstract

Algae of the family Hydrodictyaceae attract our attention because of their unusual appearance. They belong to the order Sphaeropleales in the class Chlorophyceae. This family includes the coenobial algae, traditionally classified into the genus Pediastrum, which has recently been split into multiple genera based on the phylogenetic analyses. They are typically found in eutrophicated rivers, lakes and ponds. They form characteristic oval-shaped coenobia that may resemble tiny stars in their appearance. Their shape and size may be influenced by environmental factors such as pH or nutrients. Geometric morphometrics can also be helpful in detecting morphological variation or in refining the phylogenetic tree. The outer layer of the cell wall contains the polymer algaenan. Since algaenan is acid resistent, the cell wall remnants are preserved in the sediment. These cell wall remnants are found mainly in Tertiary freshwater sediments and their occurrence serves mainly as an indicator of eutrophicated conditions, for example in the context of anthropogenic eutrophication of lakes. The cell wall remnants could also be used for palaeolimnologic reconstruction. The thesis presented studies regarding their ekology, morphology, and associated phenotypic plasticity, and studies regarding their palaeobiological...

Řasy z čeledi Hydrodictyaceae upoutávají naší pozornost díky jejich neobvyklému vzhledu. Čeleď Hydrodictyaceae patří do řádu Sphaeropleales ve třídě Chlorophyceae. Do této čeledi se řadí cenobiální, tradičně nazývaný rod Pediastrum, který se však v nedávné době rozpadl do více rodů kvůli fylogenetickým analýzám. Typicky se vyskytují v eutrofních řekách, jezerech a rybnících. Tvoří charakteristická oválná cenobia, která svým vzhledem mohou připomínat hvězdy. Jejich tvar a velikost může být ovlivňován faktory prostředí, jako jsou pH nebo živiny. Nápomocná může být i geometrická morfometrika při zjišťování morfologické variability nebo při upřesňování fylogenetického stromu. Vnější vrstva bunečné stěny obsahuje polymer algenan. Jelikož je algenan odolný proti kyselinám, schránky buněčných stěn se zachovávají v sedimentu. Zbytky buněčných stěn jsou nalézány zejména v třetihorních sladkovodních sedimentech a jejich výskyt slouží převážně jako indikátor eutrofních podmínek, například v souvislosti antropogenní eutrofizací jezer. Schránky by se také mohly využít k paleolimnologickým rekonstrukcím. Cílem této práce je představit studie ohledně jejich ekologie, morfologie, a s tím související fenotypovou plasticitu, a studie ohledně jejich paleobiologického významu.