Náboženský sionismus a rok 1967: Změna paradigmatu?

Abstract

This thesis examines the development of the ideas of religious Zionism with an emphasis on the changes after the 1967 Six-Day War. Conceptually, the thesis draws on the literature on nationalism accenting its territorial and religious aspects. The first part elaborates the original moderate character of religious Zionism, which was mostly manifested by pragmatism and a willingness to compromise. In the aftermath of the Six-Day War, the thesis analyses the decline of this moderate pragmatism, which is replaced by a messianic Zionism inspired by the ideas of Abraham Kook. This thesis considers the main factor of change to be the issue of control of newly acquired territories, which has become particularly relevant to the whole of Israeli society. The influence of messianic Zionists fostered a change towards territorial expansionism within the movement, closely tied to the belief in the redemptive mission of the State of Israel. At the same time, a strong anti-Arab sentiment and vision of Jewish exclusivity within the state emerged in the religious Zionism. A key role in this transformation was played by the Gush Emunim movement, which had a defining influence on the activities of the modern settler movement in the West Bank, Golan Heights and Gaza. After demise of Gush Emunim, religious Zionism...

Tato diplomová práce zkoumá vývoj myšlenek náboženského sionismu s důrazem na změny po šestidenní válce v roce 1967. Práce konceptuálně vychází z literatury o nacionalismu se zaměřením na teritoriální a náboženské aspekty. V první části je rozpracován původní, převážně umírněný charakter náboženského sionismu, který se povětšinou projevoval pragmatismem a vůlí ke kompromisům. V důsledku šestidenní války práce analyzuje útlum tohoto umírněného pragmatismu, který nahradil mesianistický sionismus inspirovaný myšlenkami Abrahama Kooka. Za hlavní faktor změny tato práce považuje otázku kontroly nově nabytého území, která se stala obzvlášť relevantní pro celou izraelskou společnost. Pod vlivem mesianistů došlo uvnitř hnutí k přeorientování směrem k teritoriálnímu maximalismu, který je spojen s představou redemptivní role Izraele. Zároveň se uvnitř náboženského sionismu objevil silný protiarabský sentiment a vize židovské výlučnosti uvnitř státu. Klíčovou roli v této transformaci sehrálo uskupení Guš Emunim, které se stalo určující pro aktivity moderního osadnického hnutí na Západním břehu Jordánu, Golanských výšinách a v Gaze. Po zániku Guš Emunim došlo k větší decentralizaci náboženského sionismu, přesto jeho vliv zůstává patrný až do současnosti. Část nábožensky sionistického spektra se však více...