Genetické faktory v etiologii migrény

Abstract

Migraine is a chronic condition with a significant prevalence in the human population- Its aetiology involves a combination of both environmental and genetic factors; however, the primary cause is still not entirely clear. The pathophysiological mechanism of the brain, which forms the basis of migraine aura, is considered to be a transient wave of neuronal depolarization in the cortex, known as cortical spreading depression (CSD). Despite considerable discrepancies, there is a wealth of information on suspected or already identified genes whose mutations could potentially be responsible for initiating the migraine state. Currently, there are three recognized responsible genes that have been identified through classical linkage analysis. All three known FHM mutations encode mechanisms that affect ion transporter: the CACNA1A, ATP1A2, and SCN1A genes. Their dysfunction ultimately leads to an increase in neuronal excitability. Pathogenic variants in other genes, such as PRRT2, PNKD, SLC2A1, SLC1A3, SLC4A4, and KCNK18, have also rarely been found in HM. Keywords: migraine, genetic factors, pain, aura

Migréna je chronické onemocnění, které má silné zastoupení v lidské populaci. Její etiologie zahrnuje kombinaci jak environmentálních, tak i genetických faktorů, ovšem prvotní příčina není stále zcela jasná. Za patofyziologický mechanismus mozku, který je základem migrenózní aury, se považuje přechodná vlna neuronální depolarizace kůry, tzv. korová šířící se deprese (CSD). I přes značný počet nesrovnalostí, existuje velké množství informací o suspektních či již nalezených genech, jejichž mutace by mohly být zodpovědné právě za iniciaci migrenózního stavu. V současnosti existují tři uznávané zodpovědné geny, které byly identifikovány klasickou vazebnou analýzou. Všechny tři známé mutace FHM kódují mechanismy, které ovlivňují transportéry iontů: geny CACNA1A, ATP1A2 a SCN1A. Jejich dysfunkce vede v konečném důsledku ke zvýšení neuronální excitability. U HM byly vzácně nalezeny patogenní varianty i v jiných genech, např. PRRT2, PNKD, SLC2A1, SLC1A3, SLC4A4, KCNK18. Klíčová slova: migréna, genetické faktory, bolest, aura