The instrumentalisation and weaponisation of migrants, its impacts, and how the EU responds: the case of Belarus
Instrumentalizace a weaponizace migrace, a její dopady: případ Běloruské krize
diplomová práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/186815Identifikátory
SIS: 248682
Kolekce
- Kvalifikační práce [19889]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kazharski, Aliaksei
Fakulta / součást
Fakulta sociálních věd
Obor
International Relations
Katedra / ústav / klinika
Katedra mezinárodních vztahů
Datum obhajoby
19. 9. 2023
Nakladatel
Univerzita Karlova, Fakulta sociálních vědJazyk
Angličtina
Známka
Velmi dobře
Klíčová slova (česky)
Evropská unie, migrace, hybridní hrozba, civilní mocnost, Polsko, Bělorusko, krize, realismus, obsahová analýzaKlíčová slova (anglicky)
European Union, migration, hybrid threat, normative power, Poland, Belarus, crisis, realism, content analysisTato diplomová práce se zaměří na téma instrumentalizace neboli weponizace migrace jako jedné z hybridních hrozeb, jejímž hlavním cílem je destabilizace vnitřního systému cílového státu. Praktický případ krize na hranicích mezi Polskem a Běloruskem bude použit pro znázornění do jaké míry je Evropská unie schopna čelit hybridním hrozbám a do jaké míry může být považována za takzvanou normativní mocnost. Hlavní metodou výzkumu bude obsahová analýza relevantních článků z portálů EURACTIV, EUobserver a POLITICO společně s rozhovory s experty a akademiky. Analýza se zaměří na koncept Evropské unie jako normativní mocnosti za pomoci realismu a neo-realismu s důrazem na roli lidských práv a závislosti Evropské unie na udělování sankcí. Za pomoci této analýzy se ukotví závěr, který podkládá, že se v praxi jeví Evropská unie jako civilní mocnost se silnými normativními základy spíše než pouze jako jednoznačná normativní mocnost.
This diploma thesis will focus on the weaponisation of migration as a hybrid threat posed to states in an attempt to destabilise their internal systems. The case study of the Poland-Belarus border crisis will be used to examine and illustrate how the European Union can address such hybrid attacks and how this reflects on the notion of the European Union as a 'normative power'. This will be done by conducting a content analysis of relevant news articles from EURACTIV, EUobserver, and POLITICO on the case study and by holding interviews with experts and academics. The notion of the European Union as a normative power will be explored through the lens of realism and neo-realism, focusing on the role of human rights and the European Union's reliance on sanctions. This will help to explore the conclusion that the conceptualisation of the European Union should be more nuanced, making it appear as a civilian power with strong normative foundations in practice rather than a solely normative power.
