Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia

Abstract

Markéta Svobodová: Nuclear Ban Treaty and Stigmatization of NATO's Extended Nuclear Deterrence: Responses from Germany and Czechia (2023) Abstract To change the way nuclear weapons are addressed in international politics, proponents of the Nuclear Ban Treaty have called out not only the nuclear-haves, but also states benefiting from extended nuclear deterrence. If the nuclear disarmament norm is central to what constitutes appropriate behavior in international politics, how do NATO member states react to this deliberate stigma imposition strategy? The presented diploma thesis aims to answer this question by examining the cases of Germany and Czechia, showing the discursive strategies they employ to manage the circulation of the potentially discrediting information in regard to their identity as responsible members of the international community. While success of stigma imposition depends on the degree of stigma power possessed by the stigmatizer in the given context, In Germany, the ties of the current political leadership to pro-disarmament non-governmental sector have contributed to a shift from an approach of stigma rejection to a degree of stigma recognition over the examined time period (2013-2023). In Czechia, the lack of such a connection has among other factors prevented the non-governmental...

Markéta Svobodová: Smlouva o zákazu jaderných zbraní a stigmatizace rozšířeného jaderného odstrašení: reakce Německa a Česka (2023) Abstrakt Zastánci Smlouvy o zákazu jaderných zbraní poukazují na to, že nejen jaderné mocnosti, ale i státy benefitující ze systému rozšířeného jaderného odstrašení porušují mezinárodní normu jaderného odzbrojení. Jak budou členské státy NATO reagovat na taková prohlášení, tj. na záměrnou stigmatizaci, považujeme-li normu jaderného odzbrojení za základ vhodného a zodpovědného chování v rámci mezinárodní politiky? Předkládaná diplomová práce si klade za cíl odpovědět na tuto otázku skrze analýzu dvou případových studií, Německa a Česka. Konkrétněji práce prozkoumá diskurzivní strategie, které tyto státy používají k regulaci oběhu potenciálně diskreditujících informací, jež by mohly mít negativní efekt na jejich identitu založenou na obrazu odpovědných členů mezinárodního společenství. Úspěch stigmatizace závisí na míře relevance stigmatizujícího subjektu v každém daném kontextu. V případě Německa tak vazby současného politického vedení na nevládní sektor lobbující za odzbrojení přispěly ve sledovaném časovém období (2013-2023) k posunu od přístupu odmítání stigmatu k určitému stupni přiznání stigmatu. V Česku absence takových vazeb mimo jiné znemožnila nevládním organizacím...