Zahraniční politika Švédska a Finska ve vztahu k Severoatlantické alianci: Analýza z pohledu neoklasického realismu

Abstract

The following thesis maps the development of the attitude of Sweden and Finland towards membership in the North Atlantic Treaty Organization from the end of the Cold War to their decision to join the Alliance in 2022. The first aim is to identify the factors that led to the refusal of both countries to join NATO and instead to the preference for close cooperation. Subsequently, these factors are monitored over time to capture their transformation after the start of the Russian military invasion of Ukraine in February 2022. Neoclassical realism is used as the theoretical and analytical framework, which combines independent variables at the level of the international system with intervening variables at the level of a state. The effects of these variables form a specific reaction of foreign policy - the dependent variable - in this case, the Swedish and Finnish decision to join NATO.

Výzkum následující diplomové práce se zabývá vývojem postoje Švédska a Finska vůči členství v Severoatlantické alianci od konce studené války až po jejich rozhodnutí z roku 2022 se k Alianci připojit. Prvním cílem je identifikace faktorů, které vedly k odmítání vstupu obou zemí do NATO a upřednostnění blízké spolupráce. Následně budou tyto faktory sledovány v čase s cílem zachytit jejich proměnu po začátku ruské vojenské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Pro potřeby tohoto výzkumu bude využit neoklasický realismus, který ve svém analytickém rámci kombinuje nezávislé proměnné na úrovni mezinárodního systému s intervenujícími proměnnými na úrovni státu. Výsledkem působení těchto proměnných je podoba konkrétní reakce zahraniční politiky - závislé proměnné - v tomto případě rozhodnutí o připojení k NATO.