Obhajoba pojmu estetické nezainteresovanosti v teorii Thomase Hilgerse

Abstract

The proposed bachelor thesis deals with the question of the relevance of one of the key concepts of modern aesthetic theory, the concept of aesthetic disinterestedness. This concept was criticized in the second half of the 20th century, especially within the framework of Anglo-American aesthetics and philosophy of art (e.g. George Dickie, Arnold Berleant or Allen Carlson) and, as a result of this criticism, it was rejected as a concept on which the explanation of aesthetic experience could be based. This bachelor's thesis will first present the basic arguments of this criticism, then it will offer one of the contemporary elaborations of the concept of aesthetic disinterestedness, which responded to the above-mentioned criticism (Thomas Hilgers; attention will be paid primarily to Hilgers' proposal to base a new concept of disinterest attitude on the so-called "practical self-consciousness" or socially conditioned consciousness himself), and in the final part, it will evaluate the success of this defense of the concept of aesthetic disinterestedness and the relevance of this theory in relation to contemporary artistic manifestations, such as conceptual art, happening, performance. KEY WORDS: Aesthetic disinterestedness, practical self-consciousness , Thomas Hilgers, Martin Heidegger, George Dickie,...

Navrhovaná bakalářská práce se zabývá otázkou relevance jednoho ze stěžejních pojmů moderní estetické teorie, pojmu estetické nezainteresovanosti. Tento pojem byl v druhé polovině 20. století podroben kritice zejména v rámci angloamerické estetiky a filozofie umění (např. George Dickie, Arnold Berleant či Allen Carlson) a v důsledku této kritiky odmítán jako pojem, o který by se mohlo opírat vysvětlení estetické zkušenosti. Bakalářská práce nejdříve představí základní argumenty této kritiky, následně nabídne jedno ze současných vypracování pojmů estetické nezainteresovanosti, které reagovalo na výše zmíněnou kritiku (Thomas Hilgers; pozornost bude věnována především Hilgersovu návrhu založit nové pojetí nezainteresovanosti na tzv. "praktickém sebeuvědomění" či společensky podmíněném vědomí sebe sama), a v závěrečné části vyhodnotí úspěšnost této obhajoby pojmu estetické nezainteresovanosti a relevanci této teorie ve vztahu k současným uměleckým projevům, jako je konceptuální umění, happening, performance. KLÍČOVÁ SLOVA: Estetická nezainteresovanost, praktické sebeuvědomění, Thomas Hilgers, Martin Heidegger, George Dickie, Arnold Berleant