Seifertova publicistika v letech 1929-1938

Abstract

The work will focus on the cultural and political articles and polemics that Jaroslav Seifert led in the years 1929-1938. In the spring of 1929, Seifert was expelled from the Communist Party along with other signatories of the leaflet Communist Writers to Communist Workers. Since then, he has not published in the communist press and published his contributions in social democratic periodicals and in the liberal press (Právo lidu, Večerník Prava lidu, Ranní noviny, Pestré kvety, Literární noviny and others). Until the time of the Second Republic after Munich, Seifert expressed himself freely as a publicist on various topics, poetry, theater or art. Part of his journalism at that time, which today is concentrated in the 12th (second part) and 13th volume of Jaroslav Seifert's Works, included cultural and political polemics. At first he led them mainly against dogmatic communists, domestic and Soviet. Later also against the cultural and political right and the practices of Hitler's Germany, exceptionally also against liberals (Peroutka). The task of the thesis will be to evaluate this part of Seifert's work, which has remained neglected until now, in the context of Czech literature and culture of the 1930s and Seifert's work (satirical poems in the collection Zpíváno do rotačky, 1936, and other verses).

Práce se zaměří na kulturněpolitické články a polemiky, které Jaroslav Seifert vedl v letech 1929-1938. Na jaře 1929 byl Seifert s dalšími signatáři letáku Spisovatelé komunisté komunistickým dělníkům vyloučen z komunistické strany. Od té doby nepublikoval v komunistickém tisku a své příspěvky uveřejňoval v periodikách sociálnědemokratických a v tisku liberálním (Právo lidu, Večerník Práva lidu, Ranní noviny, Pestré květy, Literární noviny a další). Až do doby druhé republiky po Mnichovu se Seifert jako publicista svobodně vyjadřoval k různým tématům, poezii, divadlu nebo výtvarnému umění. Součástí jeho tehdejší žurnalistiky, která je dnes soustředěna ve 12. (druhá část) a 13. svazku Díla Jaroslava Seiferta, byly i kulturněpolitické polemiky. Zprvu je vedl hlavně proti dogmatickým komunistům, domácím i sovětským. Později také proti kulturní a politické pravici a praktikám hitlerovského Německa, výjimečně i proti liberálům (Peroutka). Úkolem práce bude zhodnotit tuto část Seifertova díla, která dosud zůstávala stranou pozornosti, v kontextu české literatury a kultury třicátých let a Seifertovy tvorby (satirické básně ve sbírce Zpíváno do rotačky, 1936, a další verše).