Lichtenštejnsko mezi přímou demokracií a absolutní monarchií? Cesta k nové lichtenštejnské ústavě

Abstract

At the end of the 20th century, a power conflict emerged between the ambitious Prince of Liechtenstein and the elected representatives which wanted to curb the prince's considerable powers. This development culminated in the 2003 constitutional amendment, in which the prince prevailed and gained powers at the expense of the democratically elected institutions. The aim of this thesis is to analyse the 2003 constitutional amendment and its impact on the constitutional and political system of Liechtenstein and to determine the reasons behind the prince's success in the constitutional referendum. To achieve these goals, a case study analysis is conducted. Concepts such as the king's dilemma are used to interpret the results within the framework of political science research on monarchies. The hypothesis suggests that despite the strengthening of the prince's political power, the country has not turned into an absolute monarchy, and that the main reason for the prince's success was his influential status rooted deeply in the historical traditions and sentiments of the population. The thesis utilizes primary sources, most importantly the constitution, supplemented with insights from secondary literature in the fields of political science, history, and law. The thesis concludes that the prince's...

Zatímco ve většině evropských monarchií docházelo v průběhu 20. století ke změnám politického systému či dekonstrukci politické moci panovníka, v Lichtenštejnském knížectví nastal v 90. letech téhož století opačný proces. Ten vyvrcholil novelizací ústavy roku 2003, v níž se lichtenštejnský kníže mocensky prosadil vůči demokraticky zvoleným státním institucím. Cílem této práce je zanalyzovat ústavní novelu a její dopad na ústavně-politický systém Lichtenštejnska a zjistit hlavní příčiny úspěchu knížete v ústavním referendu v roce 2003. Výzkum je proveden formou případové studie. K interpretaci výsledků v rámci politologických výzkumů monarchií jsou použity koncepty, jako je teorie králova dilematu či smíšená ústava. Hypotéza předpokládá, že i přes posílení moci knížete nedošlo ke změně politického systému v absolutní monarchii a že hlavním klíčem knížecího úspěchu byla jeho silná pozice zakotvená v historických tradicích a sentimentech obyvatel země. V práci jsou využity prameny, přičemž centrálním je ústava. Prameny jsou doplněny o sekundární literaturu z oborů politologie, historie či práva. Práce dochází k závěru, že i přes značné posílení knížecích pravomocí nedochází k dezintegraci demokratického parlamentního systému a ze země se nestává absolutní monarchie. V ústavě stále existují pojistky...