Podpora přerozdělování příjmů a její determinanty v Evropě v letech 2002-2019

Abstract

This cumulative dissertation consists of four research papers and examines support for income redistribution in Europe between 2002 and 2019. All analyses use the first nine rounds of the European Social Survey (ESS) merged with country-level contextual information from external databases (OECD, Eurostat, and SWIID). The reported results are fully reproducible. The descriptive analysis shows how trends in redistribution support differ by welfare regime. Except for a few countries, aggregate redistribution support was relatively stable over the studied period. Material self-interest theories conceptually frame and motivate the conducted analyses. The main research themes focus on the contextual effects of unemployment rates on pro-redistributive attitudes and how being unemployed and personal experience with long-term unemployment correlate with redistribution support. Results demonstrate that country-level structural unemployment positively correlates with aggregate redistribution support, whereas cyclical unemployment does not generally correlate with aggregate redistribution support in Europe. At the individual level, the unique analyses demonstrate that controlling for experience with long-term unemployment dramatically reduces the effect size of being unemployed, thus questioning almost unison...

Tato kumulativní disertace se skládá ze čtyř výzkumných článků. Disertace zkoumá podporu přerozdělování příjmů v Evropě v letech 2002 až 2019. Všechny analýzy jsou prováděny na datech z prvních devíti vln Evropského sociálního výzkumu (ESS), která byla sloučena s hodnotami kontextuálních proměnných získaných z externích zdrojů (OECD, Eurostat, SWIID). Prezentované výsledky lze prostřednictvím zveřejněných dat a skript kompletně reprodukovat. Deskriptivní analýzy představují trendy v celkové podpoře přerozdělování v evropských zemích seskupených podle režimů sociálních států. S výjimkou několika zemí byla agregovaná podpora přerozdělování během analyzovaného období relativně stabilní. Disertace testuje některé aspekty teorií vlastního materiálního zájmu. Hlavní výzkumné otázky analyzují kontextuální efekty míry nezaměstnanosti na postoje k přerozdělování. Dále se dizertace zaměřuje na to, jak status nezaměstnaného a osobní zkušenost s dlouhodobou nezaměstnaností korelují s individuální podporou přerozdělování. Výsledky ukazují, že strukturální nezaměstnanost na úrovni zemí pozitivně koreluje s agregovanou podporou přerozdělování, zatímco cyklická nezaměstnanost obecně nekoreluje s celkovou podporou přerozdělování příjmů v čase. Unikátní analýzy na individuální úrovni demonstrují, že pokud je...