Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period

Abstract

This thesis examines postwar criticism of the United States in the writings of four West German intellectuals: Hans Werner Richter, Karl Barth, Ernst von Salomon, and Leo L. Matthias. It views their reflection in the context of the concept of the "third way," the search for an alternative solution to Germany's political and economic heading after World War II, which included a reflection on the United States. The thesis highlights the fact that despite the positive attitude of the political leadership towards the United States, especially in the Westbindung policy of German Chancellor Konrad Adenauer, a critical attitude towards the United States can be observed in intellectual circles, both among left and right-wing individuals. The aim of this paper is to identify the extent of this critical debate. Thus, using the methods of intellectual history, the central themes that selected intellectuals have addressed in their critique are successively identified. The thesis is divided into five chapters. The first four discuss the relationship of each intellectual to the United States in the period 1945-1955. The fifth chapter summarizes the main findings and compares the differences and similarities in the approaches of the intellectuals examined.

Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.