Mediated representation of domestic violence beyond Western lens: In the socio-political context of Mainland China

Abstract

The study investigates challenges Chinese journalists face when covering domestic violence in Mainland China (excluding Hongkong and Macau), home to one of the world's most restrictive media environments and its sophisticated censorship system. Guided by the hierarchy of influence model, the researcher conducted semi-structured interviews with 10 Chinese journalists remotely from March to April 2023; even domestic violence reporting does not typically fall into the category of politically sensitive news, the study revealed that the mechanism of how mediated representation of domestic violence came into being is affected by the individual level, routine level, organization level, social institution level and social system level. It is highlighted that journalism autonomy has been further eroded, and there has been increasing practice of self-censorship ( individual level), editors being more cautious for wording (organizational level), expanding government media control (social system level), such levels of influence restrained more progressive voice form media when covering domestic violence, on the positive side, improved gender awareness among Chinese reporters (also individual level), social movement especially the widespread MeToo campaign in China ( social, institutional level) have pushed for...

Studie zkoumá problémy, kterým čelí čínští novináři při informování o domácím násilí v pevninské Číně (s výjimkou Hongkongu a Macaa), kde panuje jedno z nejrestriktivnějších mediálních prostředí na světě a kde funguje propracovaný systém cenzury. Vedena faktory ovlivňující masmediální obsahy, provedla výzkumnice od března do dubna 2023 na dálku polostrukturované rozhovory s deseti čínskými novináři. Přestože zpravodajství o domácím násilí obvykle nespadá do kategorie politicky citlivých zpráv, studie odhalila, že mechanismus zprostředkování reprezentace domácího násilí je ovlivněn individuální úrovní, rutinní úrovní, úrovní organizace, úrovní společenské instituce a úrovní společenského systému. Zdůrazňuje, že novinářská autonomie byla dále oslabována a rostla praxe autocenzury ( individuální úroveň), redaktoři byli opatrnější na formulace (organizační úroveň) a rozšiřovala se vládní kontrola médií (úroveň společenského systému). Tyto úrovně vlivu omezovaly progresivnější hlas médií při pokrývání domácího násilí, pozitivní je, že se zlepšilo genderové povědomí čínských reportérů (rovněž individuální úroveň), společenské hnutí, zejména rozšířená kampaň MeToo v Číně (společenská, institucionální úroveň). To přispělo k většímu genderovému povědomí čínských reportérů, zejména reportérek, které se díky...