Stanovení receptorů pro opioidy v kůře mozku potkanů vystavených multifunkčním opioidním peptidům

Abstract

The subject of this bachelor thesis was to study the effects of multifunctional peptides LYS739 and LYS744 on the amount of µ-, δ-, ĸ-opioid receptors (µ-OR, δ-OR, ĸ-OR) in rat cortex. Peptides were administered by the dose of 10 mg/kg for seven days. The reference group was administered a dose of 10 mg/kg morphine for the same period of the time. The effect of morphine is mainly through µ-OR. Long-term exposure to this opioid agonist results in a reduction in the function and quantity of these receptors in the development of tolerance and dependence. Multifunctional opioid peptides have begun to be investigated for their therapeutic potential to reduce adverse effects and increase efficacy. Their potential lies in their ability to interact with multiple opioid receptors. Peptides LYS739 and LYS744 act as agonists of µ-OR, δ-OR and simultaneously as antagonists of ĸ-OR. The amount of opioid receptors was determined by SDS-PAGE followed by Western blot. The results were compared with a control group that was administered by saline and a reference group that was administered by morphine. There was almost no change in the δ-OR, ĸ-OR receptors. In the case of µ-OR, there was a decrease in morphine and LYS739, but this change was not assessed as statistically significant.

Předmětem této bakalářské práce bylo studium vlivu multifunkčních peptidů LYS739 a LYS744 na množství µ-, δ-, ĸ-opioidních receptorů (µ-OR, δ-OR, ĸ-OR) v kortexu potkanů. Peptidy byly podávány v dávce 10 mg/kg po dobu sedmi dnů. Referenční skupině byla po stejnou dobu podávána dávka 10mg/kg morfinu. Účinek morfinu působí hlavně prostřednictvím µ-OR. Následkem dlouhodobého působení morfinu je snížení funkčnosti a množství těchto receptorů v rámci vzniku tolerance a závislosti. Multifunkční opioidní peptidy se začaly zkoumat pro svůj terapeutický potenciál za účelem snížení nežádoucích účinků a zvýšení účinnosti opioidů. Jejich potenciál spočívá v tom, že jsou schopny interagovat s více opioidními receptory. Peptidy LYS739 a LYS744 působí jako agonisté µ-OR, δ-OR a současně jako antagonisté ĸ-OR. Množství opioidních receptorů bylo stanoveno metodou SDS-PAGE a následně Western blot. Výsledky byly porovnávány s kontrolní skupinou, které byl podáván fyziologický roztok a referenční skupinou, které byl podáván morfin. V případě receptorů δ-OR, ĸ-OR nedošlo k téměř žádné změně. V případě µ-OR došlo u morfinu a LYS739 k poklesu, tato změna však nebyla vyhodnocena jako statisticky významná.