Digital Piracy: Subsidize Software Developers or Tax Them? The Interaction between Public and Private IPR Protection

Abstract

Digital piracy is a significant issue worldwide. In this thesis, I develop a model to study the effect of subsidizing or taxing the producer (developer) of a digital good on his decision whether to implement private protection of his product. I find that subsidies and the private protection of the producer are strategic complements: while subsidizing the producer incentivizes him to spend more resources on the private protection of his product against piracy, while taxing the producer takes away this incentive. I also explore the interaction between the two forms of public IPR protection: piracy fines and subsidies for the producer. I find that subsidies and piracy fines are strategic substitutes: increasing fines imply lower subsidies to the producer. Furthermore, I study whether subsidies or taxes are socially optimal. Within the modelling framework used, I find that both subsidies and taxes can be socially optimal depending on the existing piracy fines and the quality of the pirated product. While the conclusions may be particular to the modelling framework I develop, they may still provide valuable insights for policymakers when developing new anti-piracy measures. Further research is required to explore the interaction between subsidies and anti-piracy fines when both variables are endogenous.

Digitální pirátství je celosvětově významným problémem. V této práci vyvíjím model pro studium vlivu dotování nebo zdanění výrobce (vývojáře) digitálního zboží na jeho rozhodnutí, zda implementovat soukromou ochranu svého produktu. Mým zjištěním je mimo jiné fakt, že dotace a soukromá ochrana výrobce jsou strategickými doplňky: zatímco dotování výrobce motivuje utrácet více zdrojů na soukromou ochranu jeho produktu před pirátstvím, zdanění výrobce tuto pobídku odstraňuje. Zkoumám také interakci mezi dvěma formami veřejné ochrany práv duševního vlastnictví: pokutami za pirátství a dotacemi pro výrobce. Mým dalším zjištěním je pak skutečnost, že dotace a pokuty za pirátství jsou strategickými náhražkami: zvýšení pokut znamená nižší dotace pro výrobce. Dále studuji, zda jsou společensky optimální dotace nebo daně. V rámci užitého modelového rámce zjišťuji, že jak dotace, tak daně mohou být společensky optimální v závislosti na stávajících pokutách za pirátství a kvalitě pirátského produktu. Ačkoli mé závěry mohou být výsledkem specifik mnou zvoleného modelového rámce, má zjištění mohou stále sloužit jako cenné poznatky pro tvůrce politik při vývoji nových protipirátských opatření. Další výzkum by se pak měl zaměřit na zkoumání interakce mezi dotacemi a pokutami proti pirátství v takových případech,...