Geneze uhelného ložiska Vejprnice v plzeňské pánvi

Abstract

High concentrations of surface and underground mine boreholes together with mining maps and documentation of several hundreds of coal seam sections measured and sampled in mine galleries of the Vejprnice coal deposit in the eastern part of the Pilsen Basin were analysed to reconstruct the depositional environment of the Lower Radnice seam in the Radnice Member and the Main Nýřany seam in the Nýřany Member. Data from borehole profiles were used for construction of contour maps of sandstone and breccia thickness and their percentage in intervals from the base of the Radnice Member (the beginning of Carboniferous sedimentation) to the base of the Lower Radnice seam and in intervals between coal seams and their benches. Maps of thickness between the Proterozoic basement and coal seams were used to construct presedimentary paleotopography, which was gradually filled with coal- bearing sediments. Coal seam sections from mining galleries were used for the construction of maps of the thickness, ash content, calorific value, volatile matter content, sulphur content and water content of the Lower Radnice and Main Nýřany coal seams. Contour maps and correlation cross-sections allowed reconstruction of a three-dimensional presedimentary paleotopography model. This model shows that the sedimentation of the...

Bohatá geologická dokumentace týkající se ložiska Vejprnice ve východní části plzeňské pánve zahrnuje hluboké vrty z povrchu, důlní vrty, zásekové vzorky uhelných slojí, důlní mapy s vyznačenými plochami vytěžených slojí a se zlomy zjištěnými při těžbě ložiska. Uvedené geologické podklady byly analyzovány za účelem rekonstrukce prostředí vzniku obou těžených uhelných slojí: spodní radnické sloje v radnických vrstvách a hlavní nýřanské sloje ve spodní části nadložních nýřanských vrstev. Z vrtných podkladů byly sestaveny izoliniové mapy mocnosti, písčitosti ev. zastoupení brekcií v intervalech od počátku sedimentace (báze karbonu) do báze spodní radnické sloje, a dále v intervalech mezi slojemi či jejich lávkami. Mapy mocnosti mezi proterozoickým podložím a slojemi rovněž posloužily k rekonstrukci předsedimentačního paleoreliéfu, který byl uhlonosnými karbonskými sedimenty postupně vyplňován. Z údajů v zásekových vzorcích byly sestaveny izoliniové mapy mocnosti, obsahu popela, výhřevnosti, obsahu prchavé hořlaviny v hořlavině, obsahu síry a obsahu vody spodní radnické a hlavní nýřanské sloje. Sestavené izoliniové mapy a korelační řezy umožnily vytvořit trojrozměrný model předsedimentačního paleoreliéfu. Z něj je patrné, že sedimentace spodních radnických vrstev v oblasti ložiska probíhala v...