Snobismus, individualismus nebo kulturní všežroutství? Kvalitativní studie typů mladých spotřebitelů kultury

Abstract

The bachelor's thesis examines the relationship between taste and social status in the context of the way culture is consumed, based on three major theories dealing with this issue. These are the homologous approach from Pierre Bourdieu's theory, Richard Peterson's theory of cultural omnivorousness and the theory of induvidualization. It provides insight into the issue of distinguishing between high and low culture and on this basis determining the legitimacy of cultural goods, while describing the state of research on the stratification of taste in Czech society. The thesis further explores this topic on the basis of interviews conducted with young Prague consumers of culture. The first phase of the interview is devoted to the identification of the respondent's cultural overview, the formative environment and the actors influencing taste, while the second phase then consists of the evaluation of various legitimate cultural goods in the field of taste as such, cultural participation and knowledge. From the responses of each respondent, a typology containing four types is constructed, which are then considered in the context of the three theories in order to determine which of the theories correspond or contradict.

Bakalářská práce se věnuje vztahu vkusu a sociálního statusu, který zkoumá v kontextu způsobu konzumace kultury na základě tří nejvýznamnějších teorií zabývajících se touto problematikou. Jedná se o homologický přístup z teorie Pierra Bourdieu, dále o teorii kulturního všežroutství Richarda Petersona a teorii induvidializace. Přináší vhled do problematiky rozlišení vysoké a nízké kultury a na základě toho určování legitimity kulturních statků, přičemž popisuje stav bádání o stratifikaci vkusu v české společnosti. Práce toto téma dále zkoumá na základě rozhovorů vedených s mladými pražskými konzumenty kultury. První fáze rozhovoru se věnuje identifikaci kulturního přehledu respondenta, formujícímu prostředí a aktérům ovlivňujícím vkus, druhá fáze poté spočívá v hodnocení různě legitimních kulturních statků z oblasti vkusu jako takového, kulturní participace a znalostí. Z odpovědí jednotlivých respondentů je vytvořena typologie obsahující čtyři typy, které jsou následně posuzovány v kontextu tří teorií s cílem zjistit, které z teorií odpovídají či odporují.