Smrt a pohřbívání u českých krajanů v srbském Banátu

Abstract

This thesis discusses a perception of death among Czech expats living in Serbian Banat. History of Czech migration to Banat started in 19th century after the war with Ottoman Empire, when the land was given to settlers from all territories of Habsburg monarchy. Nowadays Banat territory is divided between the countries of Serbia and Romania. Czechs differ from Serbs mostly in their language and catholic faith. Thesis is based on data collected during two expeditions of the Institute of Ethnology CU FA to the municipalities of Bela Crkva, Češko Selo and Kruščica. During the first expedition in 2021 the photos of Czech graves were taken on local catholic cemeteries. During the second expedition in 2022 interviews with the expats were recorded on the topic of funerals, dying and faith. The main research questions were: How Czech expats perceive death and dying? What are the differences between funerals in the past and present? What is the role of the dead in the lives of the living? For data analysis the thesis uses P. Ariès' theory of tamed death, A. Gell's theory of objects' secondary agency and the theory of deathscapes. Tamed death is a death without a taboo, death that is familiar and the actors can prepare for it. The opposite is wild death. Expats speak very openly about the topic. Their image...

Tato diplomová práce pojednává o vnímáním smrti českých krajanů v srbském Banátu. Historie hlavní vlny českého osídlení v Banátu začíná v 19. století, kdy po válkách s Osmanskou říší byla zdejší půda přidělována obyvatelům z území celé rakouské monarchie. Dnes je území rozděleno mezi státy Srbsko a Rumunsko. Češi se od srbské většiny liší svým katolickým vyznáním a jazykem. Práce vychází z dat sesbíraných během dvou výjezdů Ústavu etnologie FF UK do obcí Bela Crkva, České Selo a Kruščice. Během prvního výjezdu roku 2021 byly fotograficky zdokumentovány české hroby na katolických hřbitovech, během druhého výjezdu roku 2022 byly pořízeny nahrávky polostrukturovaných rozhovorů s krajany na téma pohřbu, umírání a náboženství. Hlavní výzkumné otázky jsou: Jak čeští krajané v srbském Banátu vnímají smrt a umírání? Jak se liší pohřby českých krajanů v minulosti a v současnosti? Jak velkou roli hrají zemřelí v životech pozůstalých? Pro analýzu dat byly využity mj. teorie ochočené smrti P. Arièse, teorie sekundárního jednání věcí A. Gella a teorie deathscapes. Ochočená smrt je smrt známá, která není tabu a na kterou se aktéři připravují, její opak je smrt zdivočelá. Krajané o smrti mluví velmi otevřeně. Jejich představy jsou dané náboženským vyznáním, zároveň se ale některé tradice postupně opouští a smrt...