Development of the Czech secondary preposition kvůli from a constructional perspective

Abstract

The aim of this thesis is to map the historical development of the modern Czech secondary preposition kvůli, which denotes causality and is complemented by a dative NP in standard language and by a genitive case in certain dialects of North Moravia. Its development can be traced back to the Old Czech benefactive prepositional phrase (PP) k vóli/k vuoli (literally 'to/toward will'), which was used as an adverbial of reason or goal of the event denoted by the predicate, with respective meanings 'according to sb's will', or 'to sb's satisfaction'. The beneficiary was either expressed by common possessive means inside the PP (e.g., by a genitive noun phrase (NP) or a possessive pronoun), or by an external dative NP, which was syntactically independent of the PP and functioned as a verbal argument. Adopting the approach of Construction Grammar (Fillmore, 1988, 1989; Fried & Östmann, 2004) and drawing on findings from grammaticalization research, historical material spanning the Old Czech, Middle Czech and Modern Czech period is analysed, paying attention to individual contextual features that enabled the changes leading to the modern prepositional use. Through a series of contextually conditioned and interdependent semantic, syntactic, morphosyntactic, and phonological shifts, the expression gradually...

Cílem této práce je zmapovat historický vývoj české sekundární předložky kvůli, která v současném jazyce vyjadřuje příčinnost. Ve spisovném jazyce se pojí s komplementem dativním, v dialektech severní Moravy pak s komplementem genitivním. Etymologickým zdrojem současné předložky ve staré češtině byla benefaktivní předložková fráze k vóli/k vuoli, která sloužila coby příslovečné určení vyjadřující příčinu ("podle něčí vůle") či účel ("k něčí spokojenosti") události vyjádřené přísudkem. Beneficient byl vyjádřen buď běžnými způsoby značení posesivity uvnitř předložkové fráze (např. genitivní nominální frází či posesivním zájmenem), nebo externí dativní nominální frází, která představuje slovesný argument a je na předložkové frázi syntakticky nezávislá. Práce využívá teoretického rámce konstrukční gramatiky (Fillmore, 1988, 1989; Fried & Östmann, 2004) a poznatků z výzkumu gramatikalizace k analýze historického materiálu pokrývajícího období staré, střední a moderní češtiny. Důraz je kladen na rysy jednotlivých kontextů, které umožnily řadu vzájemně souvisejících změn na rovině sémantické, syntaktické, morfosyntaktické a fonologické, jež vedly k dnešnímu předložkovému použití výrazu. Původní benefaktivní příslovečné určení se rovněž do současné češtiny dochovalo, a to coby součást ustáleného slovní...