Klimatické změny a informační zahlcení

Abstract

This bachelor's thesis focuses on the topic of information overload and climate change. The theoretical framework presents information overload as a concept in general and then in the context of climate change. It specifies how information overload can arise in terms of consumption of different media types and mentions symptoms and potential impacts of the problem. It focuses on groups of recipients of climate change information. These groups are those who experience climate change directly and those who learn about it indirectly. It focuses on fake news about climate change and ways of their misuse. It also provides a discussion on potential solutions of the problem of information overload which appear in literature as guidelines and recommendations at individual, media organizations and workplace levels. The practical part of the thesis uses a questionnaire survey to obtain specific data and then quantitatively analyses it. The collected data is divided into categories which are compared with each other using graphs and charts. The findings are placed in the context of current knowledge summarized in the theoretical framework. The main finding of this survey is that there is a positive correlation between the respondents' level of information overload and ability to act. Other findings are that...

Bakalářská práce se věnuje tématu informačního zahlcení a klimatických změn. Teoretická část představuje informační zahlcení jako koncept obecně a poté i v kontextu klimatických změn. Specifikuje, jak může zahlcení vzniknout v rámci konzumace různých mediálních typů, zmiňuje některé příznaky a potenciální dopady problému. Zaměřuje se na konkrétní skupiny příjemců informací o klimatických změnách. Těmito skupinami jsou ti, kteří dopady klimatických změn zažívají přímo, a ti, kteří se o nich dozvídají zprostředkovaně. Zaměřuje se na fake news ohledně klimatických změn a způsoby jejich zneužití. Diskutuje o potenciálních řešeních informačního zahlcení, která se objevují v literatuře jako návody a doporučení na úrovni jednotlivců, mediálních organizací i pracovního prostředí. V praktické části práce využívá dotazníkového šetření k získání konkrétních dat a ta následně kvantitativně analyzuje. Získaná data jsou rozdělena do kategorií, které jsou vzájemně porovnávány pomocí grafického zobrazení dat. Zjištěné poznatky jsou zasazeny do kontextu současného vědění, které je shrnuto v teoretické části. Hlavním zjištěním výzkumu je, že existuje pozitivní korelace mezi informačním zahlcením v rámci klimatických změn a akceschopností respondentů. Dále to, že existuje negativní korelace mezi informačním zahlcením...